Cheb - Některé ze stovek dobových královských písemností, které před lety zmizely ze státního archivu v Chebu, se nyní objevily na zahraničních aukcích. Jde hlavně o originální korespondenci mezi městem a panovníky. Mezi nejvzácnější relikvie patří třeba dopis od Karla IV., kterým osvobodil Cheb od placení cla. Katalogová cena písemností se pohybuje v řádech desítek milionů eur. Že v archivu chybějí, zjistil audit už před šesti lety. Případ teď řeší karlovarská policie ve spolupráci se zahraničními kolegy. Informaci přinesl deník Právo.
„Jedná se o korespondenci mezi městem Chebem a různými panovníky. Dopisy na hadrovém papíře opatřené vodotiskem mají všechny náležitosti včetně královské či císařské pečeti a podpisu. Jejich unikátnost spočívá v jedinečnosti, neexistují totiž žádné duplikáty. Král psal vždy jen jeden takový dopis,“ uvedl ředitel chebského archivu Karel Halla.
Chybí korespondence od Marie Terezie, Rudolfa II. či Václava IV.
Mezi nejvzácnější ukradené relikvie patří dopis od Karla IV. z roku 1354, kterým osvobodil město Cheb od placení cla. Halla uvedl, že chybí i korespondence od Václava IV., císaře Zikmunda či Jagellonců. Chybějící archiválie odhalil audit před šesti roky. První informaci o tom, že se na aukci v německém Bamberku objevila listina z chebského archivu, dostali jeho pracovníci v roce 1993. Tehdejší ředitel proto zahájil revizi fondu, která s ohledem na obrovské množství materiálu trvala deset let. „Auditoři postupně zjistili, že chybí přes tisíc písemností,“ dodal. Policie případ odložila jako ojedinělý.
Tehdy ale ještě nemohli archiváři tvrdit, že dokumenty byly ukradeny, protože se nikde venku neobjevily. „Takže se to neřešilo. Až když jsem dostal avízo od jedné kolegyně, že se desítky našich dopisů prodávají na aukci v Rakousku, podal jsem trestní oznámení. Tím se rozjelo vyšetřování,“ uvedl Halla. I když se podle výpůjčních listů podaří odhalit zloděje, domnívá se, že šance na navrácení cenných archiválií je minimální. Policie nyní musí vyslechnout a prověřit stovky lidí, kteří mohli v té době přijít s dokumenty do styku.
Zloděje zajímaly hlavně pečetě, razítka a podpisy
Podle něj zloděje nezajímaly ani tak texty dopisů, ale hlavně pečetě, razítka a podpisy. „Nechali jsme znalecky ohodnotit jen asi padesát dokumentů a dostali se na částku v řádech milionů,“ uvedl k ceně písemností Halla. Myslí si, že dokumenty byly z archivu odcizeny v 90. letech, kdy po nich byla větší poptávka a nebyl problém je dostat za hranice. Tehdy také panoval chaos v kontrole lidí, kteří v archivu dokumenty studovali. „Dokumenty jim byly poskytnuty bez jakéhokoliv dozoru. Služba badatelny vůbec nehlídala, co dotiční bádají, a nezkontrolovala navrácení archiválií,“ řekl ČT.
