Praha - Učitelům by mohl od května nebo června klesnout plat až o tisíc korun, kuchařkám a školníkům zhruba o 600 korun. Varují před tím školští odboráři, premiérovi a vládě poslali otevřený dopis. V něm žádají, aby se šetřilo jinde než ve školství. Mateřské, základní a střední školy musí letos uspořit téměř 1,8 miliardy. Školské odbory se připojí k protivládní demonstraci 21. dubna, zapojí se do ní prý tisíce pracovníků školství.
Ministerstvo školství původně avizovalo, že škrty budou znamenat snížení platů učitelů o 560 korun a nepedagogů o 310 korun měsíčně. Podle místopředsedkyně školských odborů Markéty Vondráčkové ale bylo toto snížení rozpočítáno na 12 měsíců, změny ale začnou platit až v květnu nebo červnu, čímž se částka skoro zdvojnásobí.
Průměrný plat učitelů včetně vedoucích pracovníků škol byl loni 25 150 korun. Nepedagogové, tedy kuchařky, školníci nebo administrativní pracovníci škol, brali v průměru 14 tisíc korun.
Odboráři v dopise vládě:
„Žádáme vás, abyste přehodnotili svoje rozhodnutí o tupých škrtech ve školství a viděli dále než za nejbližší roh takzvané rozpočtové odpovědnosti. Částka, o kterou se jedná, se určitě dá při dobré vůli ušetřit jinde.“
Vláda schválila, že školství musí letos zmrazit plánované výdaje ve výši 2,5 miliardy. Podle odborů se s ministerstvem dohodli, že veřejným mateřským, základním a středním školám se vezme přes 1,6 miliardy. Soukromé školy by měly přijít o více než 75 milionů, církevní o téměř 20 milionů a přímo řízené organizace ministerstva, tedy některé ústavy a dětské domovy, o 35 milionů. Celkem by mělo regionální školství letos přijít o skoro 1,8 miliardy, zbytek peněz chce ministerstvo ušetřit v rozpočtu vysokých škol. Kvůli škrtům na konci března rezignoval ministr školství Josef Dobeš (VV), jeho nástupce se hledá.
Škrty ale nejsou to jediné, co lidem ve školství vadí. Na 50 tisíc jich třeba podepsalo petici proti chystaným změnám ve financování škol. Ty by měly nově dostávat peníze podle naplněnosti tříd. Senátor a stínový ministr ČSSD Marcel Chládek dnes varoval, že změny povedou k likvidaci malých venkovských škol, které obce nebudou moci dotovat. Zánik škol v menších obcích prý dále povede k tomu, že děti budou muset více dojíždět, což finančně zasáhne rodiče.
Školy nemají peníze na lyžařské výcviky, ruší už i plavání
Kvůli chybějícím penězům děti stále méně jezdí také na lyžařské výcviky. Desítky škol ale podle zjištění České televize ruší už i hodiny plavání. Ročně se přitom v Česku utopí okolo 10 dětí. Ze stejného balíčku ale školy musí platit i pojištění, vzdělávání učitelů, učebnice a pomůcky. „Loni 295 tisíc korun, letos 118 tisíc. Už z toho je jasně vidět, že těžko pokryjeme i plavecký výcvik,“ řekl ČT ředitel ZŠ K. Jeřábka v Roudnici nad Labem Pavel Vičl. Podle Jany Boubínové z Asociace plaveckých škol byl plavecký výcik pro některé děti jedinou možností, jak se s výukou plavání setkat. Není ale povinný, vše tak záleží jen na školách. Ministerstvo jim žádné peníze navíc nedá. Vzkazuje, že se mají obrátit na zřizovatele nebo sponzory, tedy i rodiče.
