Praha – Na mašinerii demonstrativních politických procesů se v 50. letech podílely desítky tehdejších soudců a prokurátorů. Trestnímu stíhání byli podrobení pouze tři: Ludmila Brožová-Polednová, známá z procesu s Miladou Horákovou, soudce babických sedláků Pavel Vítek a také Karel Vaš – spojovaný se stíháním Heliodora Píky. Podle historiků i právních expertů je nepravděpodobné, že někdo další z prokuráorů stalinistické éry komunismu tyto tři doplní. V době, kdy ještě žili, nebyl zájem na vyrovnání se s předchozí érou tak naléhavý, anebo byl případ shledán již promlčeným – jako v případě Karla Vaše.
Čerstvé úmrtí předního prokurátora 50. let, světoběžníka se schopností předpovídat budoucí poměry v zemi, tak samo ukončilo jednu z kapitol neblahé éry Československa. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu obvinil někdejšího prokurátora Vaše až v roce 1998, podle Vrchního soudu bylo stíhání trestného činu vraždy 4 roky předtím promlčeno. Podobný závěr by zřejmě mly všechny další soudy s několika málo žijícími prokurátory z té doby.
Policie i soudci se od roku 1989 mnohem více soustředili na někdejší vyšetřovatele a příslušníky StB. Z více než 200 vyšetřovaných se před soud dostalo zhruba 50. U většiny z nich byl případ shledán jako promlčený. Pro soudní řízení za desítky let staré monstrprocesy tak podle mnohých pominula doba. „Pokud vím, tak probíhají různá soudní řízení proti býávalým příslušníkům StB nebo policistům. Samozřejmě že s přibývajícím časem se vytrácí hodnota důkazů. Pro případná zahájení trestních řízení s prokurátory byl ideální počátek 90. let,“ říká čestný prezident Soudcovské unie a trestní soudce Libor Vávra.
Stanislav Grospič (KSČM), člen ústavně právního výboru sněmovny: „Případ Karla Vaše se dostal před českou justici a ta vynesla verdikt. To si myslím, že by v právním státě mělo být směrodatné. Každá nespravedlnost má být potrestána a v jeho případě soudy neshledaly tu vinu. Každou dobu je třeba hodnotit v kontextu.“
Pavel Žáček, ředitel kanceláře ÚSTR: „Myslím, že nemůžeme srovnávat režim stalinismu s tím, co se děje po roce 1989, to by byl výsměch historii i současné realitě, na stranu druhou je fakt, že justice demokratického státu má obecně problém narovnání právního řádu a hnání zločinců k zodpovědnosti, speciálně s odstupem několika desítek let.“
Jedinou odsouzenou z 50. let tak zůstala někdejší dělnická prokurátorka Brožová-Polednová. Soud ji za podíl na justiční vraždě skupiny kolem Milady Horákové poslal v roce 2008 na šest let do vězení. Obecné soudy ale při rozhodování nezohlednily amnestie z let 1953, 1955 a 1990, které by se jí mohly týkat. Soud následně rozhodl, že se na Brožovou-Polednovou opravdu dvě amnestie vztahují, a zkrátil jí trest na tři roky. Prezident jí na konci roku 2010 udělil milost.
Soudní řízení mělo být zahájeno také s někdejším prokurátorem Pavlem Vítkem. Byl vyšetřován za procesy spojené s dosud neobjasněnou vraždou tří komunistických funkcionářů v Babicích na Jihlavsku. Incident vedl k sérii celkem 16 politicky motivovaných procesů mezi léty 1951 a 1952. Vítkův případ se před několika lety skutečně dostal před soud. Než však začalo hlavní líčení, Vítek zemřel.
