Ve venkovských oblastech ubývá lékařů. Zejména v menších obcích nejvíce scházejí praktičtí lékaři pro děti i dospělé, zubaři a gynekologové. Stávající lékaři stále častěji odcházejí do důchodu a odhaduje se, že po roce 2020 bude každý pátý ordinující starší 65 let. Starostové obcí si stále víc lámou hlavu, jak tam udržet zejména absolventy, kteří odcházejí do měst.
„Lékaři nám stárnou, protože mladí lidé odcházejí do zahraničí,“ konstatuje prezident České lékařské komory Milan Kubek.
Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) je průměrný věk českých lékařů 48 let. Přitom u těch praktických dosahuje průměrný věk 54 let. A dvacet procent z nich bude podle odhadů po roce 2020 starších 65 let.
Zástupci praktických lékařů a dalších ambulancí nedávno kritizovali ministerstvo zdravotnictví, které podle nich upřednostňuje nemocnice. Přišli s varováním, že v příštích letech zavřou stovky ordinací.
Nejvýznamněji dopadá úbytek praktických lékařů na horské oblasti při okrajích republiky. A stejné potíže řeší v odlehlejších oblastech i lékárníci. Ti odcházející nemají komu svou lékárnu předat.
Úbytek lékáren v malých obcích straší seniory
Mizející lékárny v malých městech a obcích přidělávají vrásky především starším obyvatelům. Obzvláště když nemají, jak se za léky do vzdálenějších měst dopravit, nebo jim to zdraví nedovoluje.
Pozice lékárníků v menších obcích se navíc od měst liší, protože pacienty znají a při drobnějších obtížích jim dokáží dát i zdravotnickou radu.
Česká lékárnická komora (ČLnK) uvádí, že bez lékárny se musí obejít 83 obcí s více než 2 tisíci obyvateli. Podle údajů komory klesal počet lékáren v posledních letech každoročně. Od roku 2014 jich ubylo 54 na současný počet 2795.
Lékárny přitom nejvíce zatěžuje administrativa, zejména se obávají přechodu na elektronické recepty. Ohrožuje je také konkurence ve větších městech nebo způsob odměňování. Řada z nich nemá na to, aby investovaly do nových programů nebo školení personálu.
