Rozhodnutí Rakouska uzavřít za jistých okolností své hranice podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) rozhodně není začátkem konce Schengenu. „Paradoxně to může být naopak: Slovinsko udělá to samé, jakmile bude vědět, že nebudou migranti moci postupovat dál do Rakouska, tak je nepustí na svoje území. Naopak je to možná směr, kdy si Evropa tu svoji hranici skutečně začne efektivně chránit,“ řekl Stropnický.
Stropnický: Uzavření rakouských hranic nemusí být koncem Schengenu
Rakousko chce výrazně omezit příjem žadatelů o azyl: letos jich má být 37 500 a do poloviny roku 2019 celkem nejvýše 127 500. „Rakouský limit není zas až tak překvapivý, názor na migraci se na západ od našich hranic výrazně proměnil,“ upozornil Stropnický. Evropské země by podle něho měly připravit podrobný scénář postupu při přílivu další vlny běženců během pár týdnů. „Pokud přinese jaro nějakou zásadnější vlnu, tak to bude test. Ale Evropa v tu chvíli musí být už připravena,“ řekl ministr s tím, že v tu chvíli už musí fungovat ochrana vnější hranice Unie.
Že se Česko může stát součástí nové uprchlické trasy, je podle Stropnického nepravděpodobné, ale nikoli vyloučené. „Můžeme se stát zemí, kudy půjdou, ale zatím tomu nic nenasvědčuje. My máme určitou pověst, že jsme země, která se nechová bůhvíjak vstřícně. U nás jsou podmínky rigorózní a tvrdé, což si ale myslím, že je správně, protože jinak se to zvládnout nedá,“ řekl Stropnický.
Stropnický: Uzavření rakouských hranic nemusí být koncem Schengenu (zdroj: ČT24)
Podle ministra obrany je důležité nestrašit, ale zároveň se připravit na problematičtější variantu. „Jsme připraveni i ve smyslu počtu policistů i vojáků. Ti jsou v permanentní pohotovosti, kdyby se stalo něco neočekávaného v rámci hranic,“ uvedl.
V Německu selhala při silvestrovském násilí policie
Naopak naprostou nepřipravenost podle Stropnického předvedli němečtí policisté v případě silvestrovského násilí v Kolíně nad Rýnem a dalších německých městech. „Bylo to totální nepřipraveností bezpečnostních složek, podcenění situace z hlediska velitelů nebo politického zadání,“ domnívá se. „Když o sobě tvrdíme, že jsme ta vyspělá evropská civilizace, tak součástí té vyspělosti by z mého pohledu mělo být i to, že jsme schopni předjímat ty situace. Že jsme schopni si říct, co se asi tak může stát,“ dodal.
Česko by mohlo darovat Jordánsku miliony kusů munice
Česko by podle Stropnického mohlo darovat Jordánsku miliony kusů munice do útočných pušek a kulometů. Do jordánského království by mělo putovat 3,8 milionu kusů nábojů pro útočné pušky a tři miliony kusů nábojů pro kulomety. Česko chce municí za 14 milionů korun podpořit jordánské ozbrojené a bezpečnostní síly. „Jordánsko je stabilním aliančním partnerem. Na Blízkém východě je to ostrůvek relativního klidu,“ odůvodnil záměr darovat Jordánsku munici Stropnický.
Uprchlický tábor v jordánském Zaatarí
Poznamenal, že jordánské království se zásadním způsobem vymyká zažité představě blízkovýchodní země. „A je potřeba ji v tom podpořit,“ podotkl s tím, že Jordánsko má například několik žen v hodnosti generál. Země je také součástí koalice bojující proti takzvanému Islámskému státu a na svém území se stará o asi dva miliony uprchlíků.
Převoz munice Česko platit nebude. Přepravit by ji mělo Jordánsko vlastními silami nebo za využití nákladních letounů USA nebo Velké Británie. Stát by se tak mělo podle Stropnického v řádu několika měsíců. Vláda by se materiálem podle něj měla zabývat v blízké době.