Když se do řady postaví pětašedesát dětí, bude mezi nimi jedno, které neví, jak to vypadá v lese, protože v něm nikdy nebylo – alespoň statisticky. O zkušenosti dětí se zajímal Český statistický úřad v projektu Minisčítání. Zjistil, že většina z nich umí umýt nádobí nebo si zavázat tkaničky, ale mnoho jich například nevidělo dojení krav a ještě více nebylo u výroby másla.
Statistici zjišťovali, jak žijí děti. Nejraději mají mobil, do školy chodí pěšky a chtěly by cestovat časem
Statistici se v jedné části Minisčítání, ve kterém se obrátili na 25 tisíc dětí převážně ve věku mezi 9 a 15 lety, zajímali o to, co nejmladší generace nikdy nezažila. Zjistili, že 1,6 procenta dětí nebylo nikdy v lese, veverku nevidělo 4,7 procenta dětí, podobné množství nepozorovalo ani zajíce a 6,8 procenta nevidělo živého ježka.
Podstatně větší podíl dětí však nemá jiné zážitky. „Dozvěděli jsme se, že 41 procent dětí nikdy nevidělo dojení krav. Dalších šest procent prý nikdy neslyšelo kukačku a nevidělo včelí úl,“ doplnila Helena Koláčková z odboru vnější komunikace ČSÚ. S dojením krav či výrobou másla mají přitom nejmenší zkušenosti děti z krajů, kde jsou největší města – Jihomoravského, Moravskoslezského, Ústeckého a z Prahy.
Na druhé straně uvedlo 43 procent dětí, že jejich nejoblíbenější věcí je mobilní telefon a pro 31 procent je to počítač.
Otázky, které se týkaly školní docházky, ukázaly, že největší podíl dětí (46,8 procenta) chodí do školy pěšky, ostatní jezdí nejčastěji autobusem. Kdyby byla ta příležitost, zrušili by respondenti ze školních předmětů nejspíše zpěv (21,3 procenta), případně výuku mateřštiny nebo fyziky (po 12 procentech).
Výzkumníci se zajímali také o to, jaké činnosti děti samy zvládají. Ukázalo se, že pro přibližně dvě třetiny z nich není problém umýt nádobí bez myčky, zavázat si tkaničky, ale i zatlouct hřebík. Kolem poloviny umí uvařit polévku, rozdělat oheň na ohništi, přišít si knoflík nebo si vyprat oblečení v pračce. Asi třetina dětí tvrdí, že by dokázala přebalit miminko.
Děti odpovídaly i na kuriózní otázky, například si vybíraly z nadpřirozených schopností, které by mohly mít. Nejvíce jich touží cestovat v čase (20,3 procenta) nebo umět čas zastavit (19,7 procenta). Další děti měly zájem o létání, čtení myšlenek, neviditelnost a nesmrtelnost. Nejméně dětí (4,4 procenta) by stálo o obrovskou sílu. Kdyby se mohly proměnit ve zvíře, nejvíce dětí by preferovalo psa (33,5 procenta) a tygra (29,3 procenta), naopak mezi dětmi není prakticky žádný zájem stát se buvolem, kozou nebo kohoutem (všichni méně než procento).
Do letošního Minisčítání se zapojilo kolem 25 tisíc dětí ze čtvrtých až devátých tříd základních škol a nižších ročníků víceletých gymnázií, kteří odpovídali na 19 otázek.
Český statistický úřad chce prostřednictvím svého Minisčítání především zvyšovat statistickou gramotnost dětí. Jeho první ročník byl v roce 2010 součástí celostátního sčítání lidu. Letošní ročník potom byl podle předsedy ČSÚ Marka Rojíčka tréninkem na sčítání lidu, které proběhne v roce 2021.