Slavkov u Brna - Vazba pro manžele Rosnerovy je podle soudce Okresního soudu ve Vyškově Petra Ševčíka nejlepším řešením pro rodinu, svěřené děti i vyšetření celého případu údajného týrání. Důvodem, kvůli kterému poslal manžele do vazby, byla obava z ovlivňování svědků. Děti jsou mentálně postižené, a proto na rodičích více závislé, dodal Ševčík.
„Vím, kdo jsou manželé Rosnerovi, všechno kolem toho, ale to pro soudce není rozhodující,“ řekl Ševčík. Vycházel prý z předloženého materiálu - listinného i nelistinného - a dospěl k závěru, že vazba bude pro rodinu nejlepším řešením. Kriminalisté nyní budou muset vyslechnout všechny svědky, dětem se budou věnovat znalci. „Aby se podezření potvrdilo, nebo vyvrátilo,“ dodal Ševčík.
Vazba podle soudce může trvat podle zákona maximálně tři měsíce, do té doby musejí vyšetřovatelé výslech svědků zvládnout.
Policie uvalila na případ informační embargo
Podle dozorující státní zástupkyně Martiny Klvačové je vyšetřování případu Rosnerových na samém počátku. Oficiální informace nezveřejní státní zástupci tento a nejspíš ani příští týden, řekla Klvačová. Na případ je uvaleno informační embargo a na pokyn Klvačové nesdělují informace policie ani úřady.
Manželé Rosnerovi jsou nyní v brněnské vazební věznici, většina jim svěřených dětí v Ústavu sociální péče pro tělesně postiženou mládež Kociánka v Brně. Matka Blaženy Rosnerové odmítá obvinění své dcery a zetě z toho, že svěřeným dětem ubližovali. Rodinu chodila denně navštěvovat a považuje týrání za výmysl dvou chlapců, kterým se teď po mamince stýká.
Sousedé vyjadřují pochybnosti
Domácností Rosnerových prošlo postupně 13 dětí. V poslední době jich podle babičky v rodinném domku ve Slavkově žilo 11, protože dvě ze starších dětí se odstěhovaly do Brna. Z 11 dětí, které s pěstouny ve Slavkově zůstaly, byla podle babičky zhruba polovina dospělých, pěti nebo šesti dětem ještě nebylo 18 let.
Informacím o údajném týrání nevěří lidé, kteří se s rodinou setkali. „Jsou to naprosto skvělí lidé, nevěřím tomu,“ řekla ředitelka Domova pro postižené děti Lila v Otnicích na Vyškovsku Ludmila Pšenáková. Rosnerovi si odtud vzali dvě postižené holčičky. Podle Pšenákové manželé nejprve dostali jednu dívku, pak i s ní jezdili navštěvovat druhou, než jim také byla svěřena. Obě dívky byly mentálně postižené. „Tyto děti se neumí přetvařovat, neumí zatajovat skutečnost. Bylo patrné, že jsou šťastné, spokojené, v úžasně milující rodině,“ uvedla Pšenáková.
Případ Rosnerových může poškodit pěstounskou péči
Případ údajného týrání dětí svěřených manželům Rosnerovým může podle odborníků uškodit pěstounské péči, zejména tím, že může od služby odradit případné zájemce řekl Podle Pavla Šmýda ze Sdružení pěstounských rodin je práce pěstounů extrémně náročná, rodiče musejí ještě před jejím startem absolvovat řadu pohovorů a prohlídek. Ani když uspějí a děti dostanou, nemají jistotu, že jim zůstanou. Děti se kdykoli mohou vrátit k biologickým rodičům.
Pěstounské péči se nyní v Česku věnuje asi 5 000 rodin. Podle Šmýda by jich byl potřeba dvojnásobek. Jedině díky pěstounské péči se podle něj mohou dostat do rodiny děti, které by jinak zůstaly v ústavu: děti starší, skupiny sourozenců, Romové, postižení.
