Noví poslanci se ještě ani pořádně nezabydleli ve sněmovně a už se řeší, že by si mohli dobrovolně zkrátit pobyt v dolní komoře o čtyři až pět měsíců. Lidovci argumentují tím, že by v případě jarního termínu voleb měla nově vznikající vláda i sněmovna daleko víc času na projednání rozpočtu. Plán podporuje i designovaný premiér Andrej Babiš (ANO), který stejnou věc neúspěšně navrhoval už loni. A souhlasí s ním potřebná ústavní většina poslanců.
Pamětníci si jistě vzpomenou, že se dříve chodilo ke sněmovním volbám už v květnu nebo červnu. Takto se volilo už v prvních volbách po pádu komunismu v roce 1990 a pak ve všech volbách až do roku 2010.
Zaběhnuté pořádky ale narušilo rozpuštění sněmovny v roce 2013, kdy vládla Rusnokova úřednická vláda. Poslanci si odhlasovali konec sněmovny v srpnu a lidé přišli volit nové poslance až v říjnu. A jelikož je poslanecký mandát čtyřletý, letošní volby se konaly znovu v říjnu. Jenže to pak výrazně zkracuje čas na přijetí rozpočtu.
Nápad podporuje potřebná ústavní většina
Současným poslancům má skončit jejich mandát opět v říjnu roku 2021. Většina stran zastoupených ve sněmovně je ale ochotná jednat o zkrácení volebního období o pár měsíců, k volbám by se tak chodilo znovu jako dříve na jaře. „Je to jenom otázka politické vůle. Myslím si, že přelom května a června, pokud bude hratelný, tak je to dobrá varianta,“ uvedl předseda lidovců Pavel Bělobrádek.
„Logiku to má, aby si nová vláda připravila svůj rozpočet vlastně sama, když volby jsou na jaře, jak to bylo běžné,“ přitakává šéf poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek. Designovaný premiér Andrej Babiš stejnou věc navrhoval už loni, když byl ještě ministr financí: „Mě překvapuje, že když jsem to já navrhoval, všichni křičeli a teďka to navrhuje pan Bělobrádek. Ale já s tím problém nemám.“
Návrhu jsou nakloněni také komunisté a hnutí STAN: „Já myslím, že to je dobrý nápad, protože jinak každý rozpočet bude předvolební,“ doplňuje šéf poslaneckého klubu STAN Jan Farský.
Sociální demokraté a lidovci už jednu zkušenost mají: v roce 2013 jako strany nastupující koalice hlasovaly pro rozpočet, který ale připravovala ještě Rusnokova úřednická vláda. „Vždycky hrozba rozpočtového provizoria, která se vznáší nad nově ustavovanou vládou, není nic dobrého,“ doplňuje exministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD).
Dřívější parlamentní volby už teď podporuje pět sněmovních stran, které mají dohromady 124 křesel – tedy ústavní většinu, která je k předčasnému rozpuštění sněmovny potřeba.
S pěticí stran jsou navíc ochotní vyjednávat také Piráti, kteří mají dalších 22 poslanců. „Teď se nacházíme v takovém nepříjemném období, kdy vlastně rezignovala stará vláda, není ještě sestavená nová vláda a do toho se sestavuje rozpočet,“ upozorňuje předseda strany Ivan Bartoš. Pokud by se v hlasování přidali i Piráti, mohlo by ruku zvednout až 166 poslanců, což by na zkrácení období bohatě stačilo.
Proti se staví trojice stran: ODS, SPD a TOP 09
Naopak zbývající tři strany ve sněmovně s návrhem na zkrácení období nesouhlasí. Delší projednávání rozpočtu prý kvůli tomu za to nestojí: „Kvůli tomu zkrátit ústavní právo čtyřletého mandátu, to se mi opravdu nezdá na místě,“ domnívá se předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. „My si nemyslíme, že zkracování volebního období je tou správnou cestou,“ doplňuje předseda SPD Tomio Okamura. Podle předsedy ODS Petra Fialy se dá sestavit rozpočet i s podzimním termínem voleb.
