Vážnější škody, než se zprvu zdálo, zřejmě způsobily otřesy země na západě Čech. Podle expertů by měli lidé vzít v úvahu, že poškození budov často nemusí být viditelné kvůli zateplení nebo tapetám, které praskliny překrývají. Otřesy navíc ještě neustaly, ačkoli již nejsou tak silné jako v úterý.
Země na Chebsku, ale i v dalších částech Karlovarského kraje je neklidná téměř již dva týdny, dosud nejsilnější otřesy se přiblížily čtvrtému stupni Richterovy škály. V noci na úterý naměřili geofyzici otřes o síle 3,8 stupně, což bylo o desetinu více než o předchozím víkendu. Bezprostředně po nejsilnějším otřesu se zdálo, že nezpůsobil nijak vážné škody – popadané knihy patřily k nejhorším popsaným následkům.
Ukazuje se však, že jsou poškozené i některé domy, jenže to majitelé zprvu neviděli. Antonín Jágl ve svém karlovarském bytě objevil praskliny, přitom zvenku není nic patrné. Praskliny jsou v celém bytě, problémy má také s dveřmi. „Uvolnila se futra, jak to zatřáslo. Jsou navolno,“ řekl.
Okamžitému odhalení škod totiž leckde brání zateplení – praskliny mohou být skryté za izolační deskou. Podobně může mít poškozené zdi, aniž by o tom věděl, ten, kdo na nich má tapety. Experti proto doporučují po silnějších otřesech budovy zkontrolovat opravdu důkladně – všechna místa, i chodby a stropy. V případě problémů by se potom měli lidé obrátit na pojišťovnu.
Malé zemětřesení každý den tisíckrát
Ačkoli se zdá, že silnější zemětřesení je jev, který se v Česku objevuje zřídka, a navíc převážně na západním okraji republiky, není to docela pravda. Snad by byla, kdyby šlo pouze o zemětřesení způsobená nárazy zemských desek. Otřesy však v Česku vyvolávají – a škody způsobují – i jiné jevy.
Kromě západních Čech se vyskytují zemětřesení například na Ostravsku a Karvinsku, kde souvisejí s důlní činností. „Za uplynulých devatenáct let bylo zaevidováno 68 důlních otřesů. Při tom bylo bohužel zaevidováno i 25 smrtelných úrazů,“ vyčíslil mluvčí Českého báňského úřadu Bohuslav Machek.
Důlní otřesy vznikají prudkým uvolněním nahromaděného pnutí v hornině nad důlním dílem a spustit je mohou i horníci při ražení chodeb nebo samotné těžbě uhlí. I přes moderní techniku není možné těmto jevům zcela zabránit.
S lidskou činností pak souvisí ještě jeden druh otřesů země, po kterých praskají zdi a houpou se lustry. Bohaté zkušenosti s nimi mají lidé, kteří žijí u hlavních silnic. Způsobují je totiž auta, zejména ta těžká nákladní. Například v jihočeské Kardašově Řečici, jejímž středem prochází státní silnice I/23 a denně tudy podle předloňského sčítání projede přes tisíc kamionů, jsou poškozené fasády prakticky všech domů.
Na rozdíl od posunů litosférických desek nebo náhlých výbuchů energie nahromaděné při důlní činnosti však dopravní „zemětřesení“ řešení mají – obchvaty. Na ně však obce čekají často marně i desítky let.
