Seniorům schází terénní sociální služby, stát na to ale nemá peníze

Praha - Rok po přijetí nového zákona o sociálních službách vidí 72 procent seniorů jako hlavní problém finanční a místní nedostupnost terénních sociálních služeb. Ukázaly to výsledky celorepublikového průzkumu Senioři v české společnosti v roce 2007. Nadpoloviční většina seniorů by raději zůstala ve svých domovech, kde mohou být co nejdéle soběstační a o svém životě rozhodovat sami. Ve své blízkosti by proto většina uvítala zřízení střediska sociálních služeb. Stát podle spoluautora projektu Daniela Kroupy na vyřešení situace prostředky nemá, může je ale připravit pro organizace, které vycházejí z dobrovolnosti.

„Dostupnost těchto služeb a dostatek kvalitních pečovatelek je jednou z našich priorit. Pokud se trend naplní, nebude potřeba mít tolik míst v domovech pro seniory. Mnoho z nich by mohlo dále žít ve svých domovech. Senior není pasivní člověk, který je sociálním problémem a žije na úkor mladých,“ uvedla ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny Džamila Stehlíková. Možnost za pomoci terénní sociální práce dožít ve svém prostředí je sen většiny lidí důchodového věku.

Projekt se zaměřil především na nezaměstnané ženy na venkově. Snažil se ověřit metodu, zda by bylo možné tyto ženy zaměstnávat v sociálních službách, tak aby se staraly například o své sousedy a blízké osoby v místě, kde bydlí.  „Záměrem bylo umožnit maminkám od rodin, aby nemusely cestovat za prací a mohli ji konat v daném místě. Ve spolupráci s pracovními úřady se zkoumala situace v severních Čechách a dalších krajích. Projekt vyvrcholil celoplošným průzkumem ve spolupráci s agenturou STEM,“ upřesnil Kroupa.

Senioři mají největší obavy z nedostatku prostředků. Bojí se také, že zůstanou sami nebo budou svým rodinám na obtíž. Podle Kroupy musí pomoci dobrovolné organizace. Lidé, kteří do těchto oblastí vstupují, ale obstojí pouze v případě, že jim nejde jenom o vydělání peněz.  

Vydáno pod