Senát příští týden čeká hlasování o zákonu o prokazování původu majetku, který má umožnit finančním úřadům doměřit lidem daň, pokud získaný majetek neodpovídá oficiálním výdělkům. Jasnou podporu ale norma v horní komoře nemá, dva výbory k němu nepřijaly žádné stanovisko.
Senátoři nemají o prokazování majetku jasno. Podle Wagnerové norma povede k udávání
Finanční správa by díky normě dostala pravomoc prověřovat výši majetku poplatníků v souvislosti s daňovým přiznáním. Při podezření, že rozdíl mezi nárůstem jmění a vykázanými příjmy by byl vyšší než sedm milionů korun, by mohla vyzvat k prokázání původu majetku a případně ho zdanit. Předloha ale nezavádí plošná majetková přiznání.
V případě, že by poplatník nebyl schopen prokázat původ svých příjmů, byla by mu podle zákona daň vyměřena dodatečně včetně penále. Jeho výše má být 50 procent doměřené daně, nebo 100 procent v případě, že poplatník nebude spolupracovat. Za porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku by hrozil podle předlohy až tříletý trest vězení místo nynějšího jednoho roku. Byl by možný i peněžitý trest.
„Po revoluci někteří politici a státní úředníci zázračně zbohatli a vysmívali se veřejnosti, když nemuseli prokázat, odkud peníze získali. Zázračné zbohatnutí na úkor státu a daňových poplatníků skončilo. Je to jedno z protikorupčních opatření a výchovná záležitost, zázračné příjmy do rozpočtu ale neočekávám,“ řekl k zákonu ministr financí Andrej Babiš. „Je důležité přijmout normu, která platí ve většině států EU.“
Skepse v horní komoře
Část Senátu je ale skeptická. „Řada členů ústavně-právního výboru není přesvědčena o tom, že nám bylo dobře vysvětleno, jak tento zákon bude fungovat,“ říká senátor Stanislav Juránek (KDU-ČSL).
Zákonodárkyni a bývalé ústavní soudkyni Elišce Wagnerové (nestr. za Stranu zelených) na normě vadí, že nebude dopadat na všechny, na které by eventuálně měla. „Bude to selektivní. Buď na nějaké udání, nebo se finanční úřad jiným způsobem dozví, že má někdo větší majetek. Rozhodně se ale nedozví o všech, a to je podstata věci,“ řekla České televizi Wagnerová. Podobné námitky vyjádřil i senátor Miloš Malý (ČSSD).
Pokud norma nemůže dopadat na všechny své adresáty, tak je to norma, kterou by právní stát neměl přijímat, protože ji není schopen realizovat rovnoměrně na všechny, kterých se týká.
Tuto selektivnost ale Babiš vyvrací. „Udání vždycky chodila, chodí a chodit budou. Není to ale tak, že přijde udání a finanční správa ho bude řešit prioritně. Finanční správa bude hlavně porovnávat na základě analytiky majetek daňového subjektu vůči zdaňovaným příjmům.“
Wagnerová je pro cestu k Ústavnímu soudu
V Senátu ale zaznívá i to, že by nakonec celý zákon mohl skončit u Ústavního soudu. Je k tomu potřeba sedmnáct senátorů. „Já bych se pod takový návrh jistě podepsala,“ avizovala Wagnerová. „Práva občanů jsou čím dál tím víc sešněrovávaná,“ dodává Jan Horník (za TOP 09 a STAN).
Podle prezidenta Miloše Zemana, který zákon dlouhodobě prosazuje, by se ale norma měla ještě zpřísnit, a to výší pokut nebo větší retroaktivitou. „I to, jak je tento zákon postaven, je ale dobrým krokem, možná bude časem novela, která ho ještě zpřísní,“ dodal prezident.
GALERIE
Prokazování majetku v Senátu
Normu posoudí ještě výbor pro veřejnou správu a garanční hospodářský výbor. Horní komora by o ní měla rozhodovat na schůzi, která začne ve středu 24. srpna. Sněmovnou už předloha prošla na začátku července. Pro bylo 130 ze 165 přítomných poslanců. Proti bylo 33 členů dolní komory z řad opozičních TOP 09 a ODS.