Praha - Senát navrhl zákonem uznat třetí odboj. Podle míry boje proti komunismu by měli mít nárok na osvědčení odbojáře nebo dekret účastníka odporu, které by vydával Ústav pro studium totalitních režimů. Aktivní účastníci by navíc získali stejné postavení, jako mají váleční veteráni. „Zákon nezakládá nárok na finanční odškodnění ani nějaké významné materiální výhody. Chce být naplněním zákona o protiprávnosti komunistického režimu,“ uvedl za předkladatele normy místopředseda Senátu Jiří Liška
Norma chce rozlišit protikomunistické odbojáře a odpůrce. Rozdíl mezi odbojem a odporem je podle tvůrců zákona dán mírou rizika nebo volbou prostředků boje s komunismem. Podle historika Jiřího Kociána je přesná definice těchto pojmů velmi důležitá. „Odboj je aktivní a cílená forma odporu proti komunistickému režimu. Odpor může mít i stránku každodenních protirežimních postojů, je pasivnější,“ vysvětlil Kocián v Dobrém ránu.
Osvědčení odbojáře by mohli získat například ti, kteří s komunistickým režimem bojovali se zbraní v ruce, prováděli sabotáže, převáděli přes hranice, byli pro své postoje vězněni nejméně tři roky, utrpěli kvůli tomu vážnou újmu na zdraví nebo nejméně rok organizovali petice a demonstrace proti režimu.
Ostatní, kteří vyvíjeli podobnou činnost v menší míře, by měli mít nárok na dekret účastníka odporu proti komunismu. Osvědčení by nemohli získat příslušníci nebo spolupracovníci komunistických bezpečnostních složek, členové Lidových milicí nebo prověrkových komisí.
Předlohu bude nyní posuzovat vláda a sněmovna. Očekává se, že právě v dolní komoře parlamentu bude kvůli nesouhlasu levice těžké návrh prosadit.
