Praha - Předseda Senátu Milan Štěch se dnes se šéfy jednotlivých klubů dohodl, že seznamem jmen, která prezident Miloš Zeman pošle horní komoře k projednání, se budou senátoři zabývat už za 40 dnů – to znamená, že k posouzení nevyužijí celou zákonnou lhůtu dvou měsíců. Na seznamu kandidátů budou čtyři jména, mezi nimi by se mělo objevit jméno Ireny Pelikánové nebo Jaroslava Fenyka.
Podle Štěcha by se o Zemanových návrzích mělo jednat na začátku května, hlasovat by se tak mohlo zřejmě už za šest týdnů. Na hodinové schůzce zazněla i první jména možných nových ústavních soudců. Senátoři je ale zatím tají. „Padala nějaká jména, ale ne že jsou to konečná nebo stoprocentní jména, to je věcí pana prezidenta,“ komentoval schůzku Milan Štěch. Předseda senátního klubu ODS Jaroslav Kubera se domnívá, že prezident vybere osobnosti z akademické sféry.
Hradní seznam, který má Senát obdržet příští týden ve středu, bude mít čtyři položky, horní komora ale může souhlasit pouze se třemi jmény, protože právě tolik míst je teď na Ústavním soudu volných. Mezi návrhy by se mělo objevit například jméno soudkyně evropského soudního dvora Ireny Pelikánové nebo právníka Jaroslava Fenyka.
„Oba dva jsou jistě výborní odborníci, paní Pelikánová je skvělá odbornice, má praxi evropskou a pan Fenyk je odborník trestní, nezpochybnitelný,“ hodnotí Zemanovy návrhy senátorka a bývalá soudkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová.
Naposledy senátoři rozhodovali o kandidátech na ústavní soudce vloni v únoru a v květnu. Tehdejší prezident Václav Klaus nejdřív navrhoval Jana Sváčka a následně Zdeňka Koudelku. Oba ale horní komora zamítla.
Ústavní soud přitom není kompletní víc než rok
Loni 20. března skončil mandát Elišce Wagnerové, v červnu Františku Duchoňovi, a na konci letošního ledna opustil funkci Jiří Mucha. Ústavnímu soudu tak chybí tři z 15 soudců. Doplnění Ústavního soudu komplikovaly spory Senátu s bývalým prezidentem Václavem Klausem, který po dvou neúspěšných pokusech loni na jaře žádného soudce už nenavrhl.
V letošním roce přitom vyprší mandát dalším sedmi soudcům: v červnu Miloslavu Výbornému, v srpnu předsedovi soudu Pavlu Rychetskému, dále Pavlu Holländrovi, Vojenu Güttlerovi a Dagmar Lastovecké. V listopadu pak skončí funkční období Janu Musilovi a v prosinci Jiřímu Nykodýmovi. Letos by tak prezident měl jmenovat celkem deset nových členů Ústavního soudu. Jejich nedostatek přitom už dlouhé měsíce komplikuje a zdržuje rozhodování instituce.
Zdravotnická reforma v květnu a církevní restituce během června
Už příští týden budou například ústavní soudci znovu v centru dění české politiky. Chystají jednání o žalobě senátorů na exprezidenta Václava Klause pro velezradu. Ta má teď u soudu absolutní prioritu. Pokud soudci uznají, že žaloba pro velezradu splňuje všechny podmínky, pozvou si exprezidenta Klause zhruba v polovině dubna na veřejné zasedání Ústavního soudu. Pak se musí konat ústní jednání a až potom padne rozhodnutí.
Zatímco proces kvůli údajné velezradě bude velmi krátký, další velká kauza – zdravotnická reforma – čeká na posouzení už šestnáctý měsíc. Podle informací České televize by o ní mohli soudci rozhodnout během května. A o ústavní žalobě opozice na církevní restituce by mohli rozhodnout soudci do konce června.
I když prezident Miloš Zeman jak církevní restituce, tak i zdravotnickou reformu kritizoval, podle expertů sám přes návrhy na nové soudce ani jeden z těchto klíčových politických sporů ovlivnit nemůže. „Pokud jde o rozhodování Ústavního soudu, to se nemůže změnit ze dne na den. I pro Ústavní soud je závazná jeho předchozí judikatura,“ tvrdí Wagnerová.
Noví soudci by teď měli vyřešit největší problém Ústavního soudu. Vyřízení jednoho případu totiž průměrně trvá rekordních osm měsíců, což je nejvíc v české historii.
