Brno – Podnikatel z Prahy má díky rozhodnutí Nejvyššího soudu novou šanci na náhradu škody, která mu vznikla chybou policie. Ve své kauze byl zproštěn obžaloby z vydírání, vyšetřovací spis se ale ztratil, i s originálem směnky na 4,3 milionu korun. Podnikatel pak u soudu neúspěšně nárokoval náhradu škody za chybné jednání státního orgánu v celkové výši téměř 4,5 milionu korun. Soudy mu nevyhověly, ale Nejvyšší soud jejich verdikt zrušil a nařídil nové projednání věci.
„Věc se tedy vrátí zpět k Obvodnímu soudu pro Prahu 2, který bude muset doplnit dokazování podle pokynů Nejvyššího soudu a rozhodnout o náhradě škody, respektive její skutečné výši, a to v souladu s právním názorem Nejvyššího soudu, který je pro nižší soudy v této věci závazný,“ uvedl mluvčí soudu Petr Knötig. Jméno podnikatele nezveřejnil. Je pravděpodobné, že muž nějakou náhradu získá. Nemusí to však být nárokovaná suma v plné výši.
Žalobu kvůli vydírání řešil před lety Obvodní soud pro Prahu 10. Policie založila do vyšetřovacího spisu také originál směnky platné k 29. únoru 2004. Spis ale někdo zřejmě ukradl. Proto si podnikatel nemohl nechat směnku proplatit. Kromě hodnoty směnky žádal od státu ještě 120 tisíc korun, o které údajně přišel v trestním řízení. Dále chtěl více než 40 tisíc jako náhradu právních služeb.
S celkovým nárokem na téměř 4,5 milionu korun se podnikatel nejprve obrátil na ministerstvo spravedlnosti, které v roce 2005 jeho nárok neuznalo. Obvodní soud pro Prahu 2 podnikateli přiznal jen zlomek celkové částky - přibližně 40 tisíc korun, což před třemi lety potvrdil i Městský soud v Praze. Nejvyšší soud teď vrátil spor na úplný začátek. „Ve svém rozhodnutí Nejvyšší soud mimo jiné uvedl, že v souzené věci žalovaná (Policie ČR) způsobila žalobci škodu ztrátou směnky jako listiny, která žalobci zakládala právo majetkové povahy,“ uvedl Knötig.
Při výpočtu škody ale budou muset soudy zohlednit, zda byla směnka skutečně vymahatelná v plné výši. Náhrada škody bude představovat částku, kterou by věřitel od dlužníka dostal. Proto je nutné přezkoumat majetkovou situaci dlužníka. „Stát totiž nemůže odpovídat za škodu způsobenou snížením dobytnosti pohledávky věřitele, pokud by věřitel i bez jakéhokoliv státního zásahu nemohl své právo fakticky vymoci,“ citoval z rozhodnutí Knötig.
