Samková: Romská politická strana? Úspěch závisí na postoji Čechů

Praha – Plán založení vlastní politické strany a její úspěch nebude zásadní mírou záviset na snaze Romů, ale hlavně na postoji většinové společnosti. Podmínky možného politického subjektu komentovala advokátka a občanská aktivistka Klára Samková, a to v den, kdy se na brněnském výstavišti koná Romská konference. Na jejím programu je mimo jiné také pokus o založení organizace pro zastupování Romů při jednání s vládou, Parlamentem i kraji. Cílem nového subjektu by mělo být založení politické strany ještě v letošním roce. Podle Samkové se však najdou lidé, kteří budou chtít romský politický projekt zmařit.

„Mnohé skutečně záleží na druhé straně. Z romských integračních peněz žije neuvěřitelné množství lidí a to Čechů, nikoliv Romů. To je prostě obrovský etnobyznys a já se obávám, že spousta lidí udělá vše pro to, aby i tento romský projekt zkrachoval,“ uvedla Samková. Konkrétní osoby sice nechtěla uvést, naznačila však možnou oblast. „Už tady sice nemáme trestní čin útok na ústavního činitele, ale myslím, že některé věci by měly být nevyřčeny,“ dodala.

Nová politická strana, která by ještě do konce letošního roku mohla zastupovat zájmy romské menšiny, bude prý čelit odmítavému či lhostejnému postoji majoritní společnosti podobně jako někteří její předchůdci. „Je to jednoznačně na straně české, protože z romské stany už před 20 lety přišla nabídka Romské občanské iniciativy. Byla to nabídka politické strany, která stavěla na sebezodpovědnosti a deklarovala se jako středová nebo středopravicová strana. V té době však nebyl žádný zájem ze strany majoritní společnosti,“ zmínila Samková.

„Je otázka, jestli je dnes česká společnost schopna přijmout Romy nikoliv jako objekt svého sociálního inženýrství, což se tady provozuje minimálně posledních 18 let, nebo konečně dospěje k názoru, že bez těch lidí samotných a jejich aktivní podpory a účasti ten problém prostě není řešitelný.“

Podle aktivistky, která se ve své kariéře angažovala v několika politických stranách, však případná strana Romů nebude v prosazování svých zájmů úspěšnější než dosud působící skupina občanských sdružení. „V tomto směru vnímám vznik romské politické strany jako určitý pokus o nátlak, protože můj názor je, že romská občanská hnutí byla z velké části vytlačena jakýmsi sociálně grantovým byznysem,“ uvedla. Romové se podle ní snaží nezdar občanských iniciativ nahradit politickou nabídkou.

Na dnešní konferenci přicestovalo zhruba 150 Romů a desítky zástupců nejrůznějších organizací. Na brněnském výstavišti dnes budou jednat o bezpečnosti, vzdělávání, bydlení i sociálních otázkách. Organizátoři na úvod přivítali jihomoravského hejtmana Michala Haška i primátora Brna Romana Onderku. S pozvánkou oslovili i prezidentskou kancelář, členy vlády i další hejtmany.

Podle krajského zastupitele Viliama Záthureckého Romům vadí, že si je ostatní lidé často spojují s fenomény neplatičství, záškoláctví, krádeží či zneužívání sociálních dávek. Obávají se také, aby se společenská situace nevyhrotila i na jiných místech republiky podobně, jako se to letos stalo na Šluknovsku. Starousedlíci tam několik měsíců protestují proti rostoucí kriminalitě, ze které viní nově přistěhované Romy.

JUDr. Klára Samková, Ph.D. se ve své právní praxi specializuje na rodinné právo. Je také občanská aktivistka a bývalá politička. Absolvovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a záhy po roce 1989 kandidovala do Parlamentu za Občanské forum – Romskou občanskou iniciativu, přestože není romského původu. Od ledna 1994 má advokátní kancelář. Prezident Václav Klaus ji na začátku svého druhého volebního období navrhl do funkce ústavní soudkyně, s návrhem však nesouhlasil Senát. V 90. letech byla Samková členkou ODS, v roce 2010 vstoupila do TOP 09 a zasedla v zastupitelstvu městské části Praha 2. Do roku 2010 byla vdaná za romského aktivistu Ivana Veselého.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 5 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 8 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 8 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 8 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 9 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 10 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.