Praha - Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský se ve včerejším pořadu Hyde Park pustil do kritiky politické kultury České republiky. Nedomnívá se ale, že by se situace v nejbližší době změnila. Na druhou stranu zastává názor, že politická minulost by neměla do konce života zdiskreditovat jedince, který se na základě nejrůznějších pohnutek přihlásil k nějaké politické ideologii. Toto tvrzení souvisí především s otázkou členství některých soudců v komunistické straně. Pokud se nedopustili bezpráví na ostatních a jednali podle svého dobrého svědomí, není podle Rychetského důvod, proč by nemohli zastávat soudcovské povolání.
„Trochu mě mrzí, že většina lidí naříká nad stavem politiky a čeká, že někdo jiný něco udělá,“ podotkl Rychetský. Sice by si přál, aby došlo ke kultivaci současného politického prostředí a k obnovení principu dialogu a politiky jako umění kompromisu, nicméně uznává, že skepse je v tomto případě na místě a politická kultura se v naší zemi v nejbližší době zřejmě nezmění. „Řada selhání našich politiků by vůbec nebyla možná kousek od našich hranic. Takový politik by musel okamžitě opustit svoji funkci.“ Rychetský se tak obává, že se naše země více jak dvacet let po revoluci blíží k defektní podobě demokracie místo k té fungující.
Komunistická minulost soudců nemusí nic znamenat
Známý výrok Miloše Zemana „Jen idiot nemění názor“ je podle Rychetského důležitý zejména v souvislosti s hodnocením politické minulosti soudců. „Názory i lidé se vyvíjejí a já sám hodnotím odborníky podle provedení jejich práce, nikoliv podle toho, zda ve svém životě někdy uvěřili té či oné víře nebo ideologii. Jiná věc je, jestli ta víra je vedla k tomu, že se podíleli na bezpráví,“ zdůraznil Rychetský s tím, že v tomto případě jedinec musí nést zodpovědnost. Nicméně v opačné situaci by politická minulost neměla kohokoliv doživotně zdiskreditovat. Sám Rychetský uvedl své důvody, které ho dovedl k vstupu do komunistické strany těsně před srpnem 1968. „Šel jsem tam při vědomí toho, jaké zločiny má tato strana na svědomí a při přesvědčení, že je právě ten okamžik, kdy lze toto bezpráví odčinit. Skončilo to ale, jak všichni víme, okupací, a proto jsem vystoupil,“ dodal předseda Ústavního soudu.
„Vnímám velmi negativně politiku konfrontace, politiku neschopnosti vést dialog na půdě parlamentu. Politiku, která je postavena na principu ‘Vítěz bere vše’. To je tak zhoubná a nepěkná politika, že se nedivím tomu, že jsou lidé otrávení. Ale když to nezmění lidé, tak to nezmění nikdo.“
Rychetský také nešetřil kritikou médií i společnosti. Podle něj právě média spolu s policií dospěla k závěru, že sledování politiků soukromými společnostmi není věc nezákonná, ale pouze neetická. „Mám o tom vážné pochybnosti. Sledování kohokoliv a pořizování jeho fotografií bez souhlasu je přinejmenším občansko-právním deliktem a není možné to jen tak přejít a tolerovat,“ míní Rychetský. Podávat ale trestní oznámení by v tomto případě byla chyba, protože podle předsedy Ústavního soudu se jich totiž v naší zemi podává přespříliš. „Mně je líto policie, protože zde je inflace samých trestních oznámení, přitom to má smysl jenom tehdy, když mohu podat hmatatelný důkaz,“ kritizoval předseda Ústavního soudu běžné praktiky v dnešní společnosti.
Rychetský nepodporuje přímou volbu prezidenta
Neexistuje více či méně demokratická volba hlavy státu, míní Rychetský. „Jak volba přímá, tak volba zastupitelským sborem jsou formy běžné v demokratických právních státech,“ dodává. V tomto směru je ústava České republiky inspirována jak systémem americkým, tak ústavní tradicí evropskou, zejména ústavou třetí francouzské republiky, kde parlament byl suverén nadřazeným všem ostatním. Vzniklý „hybrid“ s kombinací obojího v českém prostředí nicméně funguje. „Já osobně nejsem zastáncem změny na přímou volbu, protože pro to není dostatečně pádný argument. Změna je samozřejmě možná, ale myslím, že by měla být doprovázena dalšími změnami ústavy. Nebylo by moudré jenom změnit formu volby,“ domnívá se Rychetský.
„Nepřipadáte si jako člověk, který žije v naprosto nesmyslné společnosti, která buď zhloupla, nebo naopak v ní převládla nenávist, zášť a udávání?“
