Ke sporům manželů po krachu jejich vztahu patří při rozvodu nezřídka i tahanice o děti. Kromě dětí tím mohou trpět také prarodiče, kteří třeba svá vnoučata nevidí i několik let. Nový občanský zákoník jim sice dává možnost domoci se kontaktu soudní cestou, jak ale ukazuje praxe, ne vždy představuje soudní rozhodnutí automatickou cestu k vnoučatům.
Dětský psycholog Václav Mertin poukazuje na oboustranný význam vztahu vnoučat s prarodiči. „To je, řekl bych, velký trest pro prarodiče. Samozřejmě pro dítě prarodič, který funguje, významně rozšiřuje jeho aktivity,“ soudí Mertin.
Často se stává, že manželé s dítětem před rozvodem žili v domku, nebo i bytě spolu s prarodiči, nebo jen jedním z nich. Pro ty bývá vypadnutí vnoučete z jejich života nejcitelnější ztráta. A pokud ke ztrátě kontaktu dojde v raném věku, může dítě na prarodiče po letech i úplně zapomenout.
Viceprezident české soudcovské unie Tomáš Novosad poukazuje na to, že v první fázi by se měli prarodiče zkusit na kontaktu s potomky dohodnout s bývalou snachou nebo zeťem. Pokud neuspějí, ale o setkávání se svými vnoučaty stojí, mohou požádat, aby úpravu kontaktu dítěte s prarodiči upravil soud.
Návrh podávají žádající prarodiče u soudu, v jehož obvodu má jejich vnouče bydliště. Protože jde o řízení ve věcech péče o nezletilé, je ze zákona osvobozeno od soudních poplatků. Pokud soudní instance uzná za prospěšné a v zájmu dítěte, aby svou babičku a dědu vídalo, je oprávněna upravit jeho styk s prarodiči.
