Praha - První kolo senátních voleb vyhrála ČSSD a má šanci obnovit si tak v Senátu většinu. Dohromady s KSČM existuje dokonce možnost, že obě levicové strany získají v horní komoře i většinu ústavní, k níž potřebují 15 z 25 možných mandátů. Jistých mají deset křesel díky vzájemným duelům. Komunisté mají poprvé v historii šanci mít v Senátu i vlastní klub, ten si uhájila i KDU-ČSL. Naopak ODS přijde o čtyři křesla a TOP 09 a Starostové ztratí potřebný počet senátorů pro zachování klubu.
První kolo patří ČSSD, s KSČM má šanci mít i ústavní většinu
Sociální demokraté dokázali postoupit ve 23 obvodech z celkových 27. Podobného výsledku dosáhli i v senátních volbách před dvěma lety, tehdy postoupili ve 22 obvodech, z toho ve 12 z prvního místa. Letos budou v deseti obvodech ve druhém kole soupeřit s komunisty, což znamená, že tyto obvody určitě připadnou levici, která tak získá nadpoloviční většinu.
Právě komunisté dosáhli výrazného úspěchu, do finále se dostali ve 12 obvodech, mandát obhajují jen na Chomutovsku. Před dvěma lety se její kandidáti do žádného finálového duelu neprobili.
V pěti obvodech zvítězili kandidáti ODS, v dalších pěti byli na druhém místě. V minulých volbách ODS šla do druhého kola v 19 obvodech, letos tedy jen v deseti a o čtyři senátory přijde určitě.
Podobně TOP 09 má s hnutím Starostů naději obhájit jen dva ze tří mandátů, což pro ni bude znamenat zánik dosavadního senátorského klubu. O svůj klub se asi nemusí strachovat KDU-ČSL vzhledem k tomu, že její bývalý předseda a senátor Jiří Čunek s výrazným náskokem vyhrál první kolo voleb na Vsetínsku.
Kompletní výsledky prvního kola senátních voleb v grafech najdete zde:
Zajímavě dopadlo první kolo v Praze, kde ODS neobhájí všechna čtyři senátorská křesla. V Praze 2 se totiž kandidátka občanských demokratů do druhého kola neprobojovala, zvítězil tam bývalý šéf Státního fondu životního prostředí Libor Michálek (Koalice Pirátů, SZ a KDU-ČSL). Naopak komunisté v Praze slaví, neboť na Praze 8 v prvním kole zvítězil Jiří Dolejš (KSČM). V historii Senátu je to poprvé, co se v Praze do druhého kola dostal kandidát komunistů.
Do druhého kola postoupil z prvního místa i nezávislý kandidát a podnikatel Tomio Okamura ve Zlíně a Eliška Wagnerová (SZ) v brněnském obvodě a v Ostravě též horolezec Leopold Sulovský (za hnutí Ostravak). Mnoho nechybělo bývalému senátorovi Jiřímu Čunkovi (KDU-ČSL), aby se stal senátorem už v prvním kole. Do druhého kola se dostal i bývalý šéf sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD). Mimo hru ale například zůstal ministr obrany Alexandr Vondra (ODS), který kandidoval za Litoměřice. Do horní komory se nedostane ani předsedkyně klubu TOP 09/STAN Soňa Paukrtová. Ze dvou desítek senátorů, kteří v letošních volbách křeslo obhajují, skončí už podle výsledků prvního kola osm z nich. Ostatních 12 se probojovalo do finále, které bude příští týden.
GALERIE
Politici ODS
Přestup z barev sociální demokracie do dresu Strany práv občanů ZEMANOVCI nepomohl předsedkyni senátní ústavní komise Jiřině Rippelové. Na Domažlicku se umístila v šestici konkurentů čtvrtá. Podobně dopadl nezařazený senátor Petr Pakosta na Náchodsku, který před časem vystoupil z ODS a kandidoval jako nezávislý.
Nového předsedu bude muset hledat senátní klub ODS. Jeho dosavadní šéf Richard Svoboda získal v obvodu Brno město jen 7,65 procenta hlasů a propadl. Křeslo v horní komoře ztratí také šéf jejího evropského výboru Luděk Sefzig a místopředseda hospodářského výboru Vítězslav Jonáš (oba ODS). Neuspěli na Rokycansku a na Třebíčsku. Místo v Senátu neobhájí na Zlínsku ani předsedkyně komise pro ochranu soukromí Jana Juřenčáková (TOP 09/STAN).
Už v prvním kole senátních voleb neuspělo několik známých lidí. Patří k nim režisér a herec Vít Olmer (za VV) a sociolog Ivan Gabal, kteří se ucházeli o místo v horní komoře v Praze 12. Mezi neúspěšné kandidáty se zařadili rovněž herec Ladislav Županič (za ODS) na Prostějovsku a novinář Viliam Buchert (za TOP 09) v Praze 8.
Senátorem za Litoměřicko se nestane bývalý hokejista, poslanec NS-LEV 21 Jiří Šlégr a na Břeclavsku propadl známý sexuolog Radim Uzel (SPOZ). V poli poražených skončili bývalí ministři Jaromír Talíř (obvod České Budějovice, KDU-ČSL) a Bedřich Moldan (obvod Náchod, TOP 09). Na Náchodsku se nepodařilo probojovat se do horní komory ani bývalému generálnímu řediteli hasičského sboru Miroslavu Štěpánovi.
K senátním volbám přišlo podle dosavadních výsledků na volebním webu asi 34,7 procenta voličů.
První senátní výsledek byl zveřejněn ve 14:27, a to z Prahy-Lochkova. Senátora zde přišlo vybrat 140 z 505 oprávněných voličů, tedy 27,72 procenta. Nejvíc hlasů, 38, od nich získal kandidát ODS Tomáš Grulich před Petrem Šimůnkem, kterého nominovala KSČM a který dostal 23 hlasů. Třetí byl František Adámek z ČSSD, kterého volilo 20 lidí.
V senátních volbách obhajovala ODS vítězství ve 13 obvodech, ČSSD v pěti
Pokud by sociální demokraté získali o dva mandáty navíc, obnovili by si tím svou většinu v Senátu, o kterou přišli odchodem části svých členů hlavně k Zemanovcům. I kdyby nevládní strany nyní nebo za týden ve finále žádný mandát nezískaly, v Senátu by nadále disponovaly nadpoloviční většinou.
Změna politické mapy v Senátu nastane až po druhém kole, které se koná za týden. Horní komora parlamentu je s Poslaneckou sněmovnou jedním z klíčových hráčů při tvorbě zákonů, a to i přesto, že poslanci v něm hrají dominantní roli. Senát totiž může zákony do Poslanecké sněmovny vracet nebo je zamítat, ale poslanci nadpoloviční většinou hlasů všech členů mohou prosadit svoji verzi. V některých případech se ovšem musí shodnout obě komory - a to třeba při projednávání volebního zákona nebo změny ústavy. Senát je také na rozdíl od sněmovny prezidentem nerozpustitelný.
Senát je však již od začátku tak trochu nechtěné dítě. Myšlenka, že desetimilionový národ musí mít dvě komory, totiž odmítali mnozí už od začátku. Jedním z důvodů bylo mimo jiné i to, že Československo mělo poměrně bolestivou zkušenost s nefunkčním Senátem za první republiky. Jenže v roce 1992 končila federace, a tak se hledalo místo, kam s poslanci z Federálního shromáždění. A tak horní komora nakonec vznikla. Zpočátku však existovala jen na papíře, překvapivě až čtyři roky a nikomu po tu dobu nechyběl. První volby se tak konaly až v roce 1996.
Události - 13. 10. 2012 (zdroj: ČT24)
Trocha statistiky:
Sedm volebních období, projednáno přes 950 zákonů, 350 poslal Senát zpět poslancům se změnami - se dvěma třetinami senátoři uspěli. Horní komora se stala také důležitým politickým hráčem. Často byl opozičním kolbištěm proti právě fungující vládě. V roce 2000 čtyřkoalice stála v Senátu proti opoziční smlouvě, v roce 2002, v době vlády Vladimíra Špidly, slavila v Senátu úspěch ODS. V roce 2010 naopak Senát ovládla ČSSD.