Ministerstvo životního prostředí nevyhovělo žádosti Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) o prodloužení možnosti provádět průzkum ve všech sedmi lokalitách vytipovaných pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva. Žádost byla podána pozdě, sdělila mluvčí ministerstva Petra Roubíčková. Průzkumy tak musí být zastaveny, protože platnost předchozího rozhodnutí skončila loni k 31. prosinci.
„Žádost o prodloužení nebyla ministerstvu životního prostředí doručena s dostatečným předstihem tak, aby mohlo být o požadovaném prodloužení doby platnosti rozhodnuto do konce roku 2016, kdy uplynula doba platnosti předchozího povolení,“ uvedla mluvčí. SÚRAO podle ní musí žádost podat znovu jako žádost o nové stanovení průzkumného území.
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v Česku vzniknout do roku 2065. O umístění úložiště má vláda rozhodnout do roku 2025.
Průzkum potenciálních lokalit pro vybudování trvalého hlubinného úložiště jaderného odpadu se týká Čertovky na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březového potoka poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdalény na Táborsku, Čihadla na Jindřichohradecku, Hrádku na Jihlavsku, Horky na Třebíčsku a Kraví hory na Žďársku.
Sedm míst má být prozkoumáno povrchově a z nich se vyberou čtyři, posléze dvě a nakonec jedno místo, kde by se hlubinné úložiště mohlo začít budovat kolem roku 2050. SÚRAO předpokládala, že práce na prvním průzkumu skončí v roce 2018. V prosinci však požádala o prodloužení termínu o další dva roky.
Odpůrci úložišť chtějí novou koncepci nakládání s odpady
Mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti Petr Klásek uvedl, že společenství usiluje o to, aby byly veškeré práce na vyhledávání úložiště na několik let zcela zmraženy.
Podle ní je třeba nejprve probrat a přijmout novou koncepci nakládání s radioaktivními odpady, jasně definovat kritéria, podle kterých bude místo pro úložiště vybíráno, a upravit legislativu, zejména přijmout zákon posilující práva obcí. Ve všech sedmi lokalitách podalo už dřív 18 obcí a šest spolků žaloby proti stanoveným průzkumným územím.
„Budeme se nyní snažit, aby práce skutečně nepokračovaly, a mohli jsme tak s představiteli státu začít jednat o pravidlech pro hledání úložiště,“ sdělil Klásek.
Náklady na stavbu a provoz uložiště mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo ze šesti jaderných bloků ČEZu v Temelíně a Dukovanech ukládá do meziskladů.
