Praha - Národní technické muzeum získalo vzácné historické listiny: dokumenty od pancéřovaného mercedesu K. H. Franka a také knihu jízd. Jedno z obrněných aut říšského sekretáře patří do sbírek už od roku 1955.
Průkaz od pancéřovaného vozu krvavého psa Franka nalezen
Opancéřovaný mercedes s označením Pol-12 byl osobním autem muže, kterému Češi za války přezdívali „Krvavý pes Frank“. Nyní se k vozu našel i originál technického průkazu. „Příběh vozu známe, ale ten písemný doklad, který jsme k vozu obdrželi, je nesmírně cenný, protože všechno potvrzuje,“ vysvětluje ředitel Národního technického muzea Karel Ksandr.
GALERIE
Dokumenty od mercedesu K. H. Franka zdroj: ČT24
Muzeu historické dokumenty darovala Alena Jahodová. Její strýc Ronald Parker byl za války překladatelem americké armády a byl u toho, když američtí vojáci Karla Hermana Franka v květnu 1945 zajali. „Jak se tehdy dostal k Američanům, přesně nevím, ale vím podle maminčina vyprávění, že dělal tlumočníka panu generálu (Ernestu) Harmonovi,“ vypráví Alena Jahodová.
Američtí vojáci zajali Franka v jeho mercedesu v Rokycanech. „Po svém zatčení paradoxně argumentoval poslaneckou imunitou poslance předválečného československého parlamentu,“ říká Michal Burian z Vojenského historického ústavu.
Pancéřovaná auta po atentátu na Heydricha
Američané poté Frankův opancéřovaný vůz darovali Praze. Do hlavního města je shodou okolností převážel opět tlumočník Ronald Parker. „Auto v pořádku vrátil, ale omylem zapomněl přidat ten technický průkaz, který u něj zůstal,“ vykládá neteř Alena Jahodová.
Ronald Parker
Pancéřovaná auta začali nacisté používat až po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha. Celkem vyrobila německá automobilka mercedes dvacet takových vozů. Dochovalo se jich však pouze několik, většinu krátce po válce zničily spojenecké jednotky.
„Mnoho vojáků, kterým vůz padl do rukou jako kořistné, chtělo vyzkoušet, jestli je opravdu neprůstřelný,“ podotýká kurátor automobilové sbírky Národního technického muzea Petr Kožíšek.
K. H. Frankovi nakonec útěk do americké zóny nepomohl. V roce 1946 dostal v Československu za válečné zločiny rozsudek smrti oběšením - mimo jiné za příkaz vypálit Lidice a Ležáky.
Reportáž Karla Rožánka (zdroj: ČT24)