Prezident republiky Miloš Zeman se ve sporu o jmenování kunsthistorika umění Jiřího Fajta profesorem na Ústavní soud neobrátí. Na dotaz ČT to uvedl advokát prezidenta Marek Nespala. Podle něj je nové rozhodnutí týkající se Fajtova jmenování v procesu a prezident ho vydá v souladu s vysokoškolským zákonem. Bližší informace k případu neuvedl.
Podle Městského soudu v Praze rozhodl prezident nezákonně, když Fajta profesorem nejmenoval. Podle rozsudku hodnotil uchazečovu odbornou způsobilost a vhodnost, což nepřísluší hlavě státu, nýbrž univerzitě. To loni v listopadu potvrdil také Nejvyšší správní soud (NSS).
„Klient proti rozhodnutí brojit nebude, věc je v procesu. Rozhodnutí bude vypraveno v souladu s vysokoškolským zákonem,“ uvedl Nespala.
Co řešily soudy
Městský soud řešil spor dvakrát na základě žaloby Fajta a Univerzity Karlovy v Praze. Poprvé uvedl, že prezident je povinen návrhu na jmenování vyhovět, ledaže by zjistil ve jmenovacím řízení procesní vady. Zeman ani poté Fajta nejmenoval, například s argumentem, že o sobě univerzitě předložil nepravdivé či zavádějící informace.
Podle druhého rozhodnutí městského soudu i podle loňského listopadového verdiktu NSS tak Zeman nerespektoval závazný právní názor, který mu stanovil mantinely rozhodovacích kompetencí při jmenování profesorů. Nejenže posuzoval odborné Fajtovy kvality, dokonce podle Nejvyššího správního soudu „samostatně vyvíjel aktivitu za účelem zpochybnění obsahu podkladů, které měla k dispozici hodnoticí komise a vědecká rada“.
Správní soud také připomněl, že už proti prvnímu rozhodnutí městského soudu podal Zeman kasační stížnost, avšak posléze ji vzal zpět. Právní názor v prvním rozsudku je tedy pro něj závazný a Nejvyšší správní soud jej nemohl přehodnocovat na základě stížnosti proti druhému rozsudku.
Fajtovi původně Zeman vyčítal jeho údajnou žádost, aby mu banka prostřednictvím sponzorského daru poskytla doplatek k platu ředitele galerie. Posléze zpochybňoval část vykazované odborné a publikační činnosti a délku jeho pedagogického působení. Kunsthistorik se už dříve ohradil s tím, že prezident není schopen předložené podklady správně interpretovat.
Zeman by měl znovu rozhodnout i v případě fyzika Ošťádala
Spor o jmenování bývalého ředitele Národní galerie Fajta profesorem se táhne od roku 2015. Prezident tehdy odmítl jmenovat také Ivana Ošťádala a Jana Eichlera. Rozhodnutí odůvodnil u Ošťádala jeho údajnými kontakty s StB, u Eichlera tím, že před rokem 1989 působil v propagandistických útvarech československé armády.
Také fyzik Ošťádal uspěl se svou žalobou obdobně jako Fajt. I v jeho případě Městský soud v Praze rozhodl o tom, že Zeman rozhodl nezákonně.
Hrad také v minulosti vyslovoval právní názor, že na jmenování profesorem není právní nárok a že prezident nemůže bezmyšlenkovitě podepisovat návrhy. Městský soud ale dospěl k závěru, že jde o pravomoc založenou zákonem o vysokých školách, nikoliv o ústavní pravomoc, jako je třeba veto zákonů nebo jmenování generálů, a že prezident vystupuje jako správní orgán.
