Praha – Přepis mluvené řeči je pro některé neslyšící prakticky jediným způsobem, jak se dokážou domluvit třeba na úřadech. Podle Unie neslyšících je ale tato sociální služba ohrožena, stát na ni totiž dosud nedal ani korunu.
Lidé, kteří o sluch přišli v pozdějším věku, se nedomluví znakovým jazykem a odezírat vydrží jen chvíli. Pro ohluchlé je potíž zařídit si i tramvajenku. Třeba Gita Moravcová neslyší od třiceti, lékaři jí spolu s nádorem museli vyoperovat i sluchový nerv. Přestože odezírá, bez psaného textu se neobejde. „Paní mluvila opravdu pěkně, ale někdy se stane, že přijdete a nerozumíte ničemu,“ prohlásila Moravcová.
Přepis řeči na úřadech i soudech má zásadní význam
Na úřadech nebo soudech je přitom klíčové každé slovo. Pro postižené je nepostradatelné mít s sebou někoho, kdo mluvenou řeč rychle přepíše. Stovky ohluchlých, včetně Gity Moravcové, už takové asistenty využily.
Simultánní přepis je jedním ze způsobů, který si neslyšící mohou ze zákona ke komunikaci na úřadech zvolit a mají ho mít zadarmo. Ministerstvo přepis řeči jako sociální službu zaregistrovalo. Unie neslyšících ho pak mohla požádat o příspěvek – žádné peníze ale nepřišly. „Bylo nám řečeno, že přestože jde o velmi potřebnou službu, ministerstvo na to nemůže najít žádné zdroje,“ řekl Martin Novák z České unie neslyšících.
Táňa Švrčková, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí:
„Na letošní rok získalo ministerstvo na podporu sociálních služeb ze státního rozpočtu o 700 milionů korun méně, proto se vedení resortu rozhodlo nepodpořit vznik nových služeb.“
Peníze od nadací, které pomáhaly projekt rozjet, letos dojdou, ale ministerstvo neví, jestli od Nového roku nějaké budou – zatím totiž není schválený státní rozpočet. Tolik potřebná služba pro neslyšící tak může po roce skončit.
