Drtivá většina lékařů v zemi s povinným očkováním souhlasí. Na stranu odpůrců se však ve středu mírně přiklonil Ústavní soud rozhodnutím, že rodiče mohou odmítnout povinné očkování svého dítěte, pokud jim v tom brání svědomí. „Musíme zůstat v poloze výjimky, abychom nenarušili to, čemu se říká proočkovanost obyvatelstva,“ uvedl ústavní soudce Ludvík David. K odmítnutí musí mít rodiče dobrý důvod, například obavu o zdraví dítěte kvůli rodinné anamnéze nebo náboženské přesvědčení.
- Pro děti je v Česku povinné očkování tzv. hexavakcínou, která pokrývá záškrt, tetanus, černý kašel, dětskou obrnu, žloutenku typu B a onemocnění vyvolaná bakterií Haemophilus influenzae typu B (způsobuje těžké infekce dýchacích cest). Dostávají ji kojenci od devíti týdnů věku. Standardní očkovací schéma zahrnuje tři dávky a jednu posilovací. Kombinovaná vakcína proti šesti chorobám se dostala do očkovacího kalendáře v roce 2007 a každý rok je s ní očkováno zhruba 400 tisíc dětí.
- Další povinná vakcína chrání před spalničkami, zarděnkami a příušnicemi, děti se jí očkují od 15. měsíce. Výjimku z povinnosti mají děti s prokázanou imunitou proti dané infekci nebo se stavem, který brání podání očkovací látky. Naopak povinnost očkování navíc, a to proti tuberkulóze, mají od 4. dne do 6. týdne po narození rizikové děti s indikací.
Výhody plošného očkování si česká společnost uvědomila v šedesátých letech, kdy se v bývalém Československu jako vůbec první zemi na světě podařilo vymýtit dětskou obrnu. „Dětská obrna se tady přestala vyskytovat, myslím si však, že riziko zavlečení tady stále je. Já se přimlouvám za to, aby se očkovalo stále,“ řekl lékař Jiří Vaništa, který jako dítě tuto nemoc sám prodělal. Ochrnul a zůstal na vozíku.
K odpůrcům patří praktická lékařka Ludmila Eleková: „Pohled do historie ukazuje, že nemoci vymizely dávno předtím, než se začalo očkovat, nebezpečnost a úmrtnost téměř klesla na nulu. Takže obavy z návratů epidemií jsou zcela bezpředmětné,“ tvrdí.
Dětská lékařka Božena Jiroušková oponuje, že pokud by nebyla dostatečná proočkovanost, tak by se epidemie infekčních nemocí vrátily. „Proto jsem zásadně pro,“ říká.
Předseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula se však po verdiktu Ústavního soudu obává, že se teď rozmnoží případy, kdy rodiče odmítnou očkování právě s odkazem na své svědomí: „Rodič je ten, který by měl rozhodovat o zdraví dítěte, na druhou stranu přece rodič nemůže mít dostatek znalostí, aby převážil systém lékaře a řekl: 'Já nechci očkovat své dítě a vystavím ho riziku infekčních onemocnění,'“ prohlásil v Událostech, komentářích.
Naopak předseda Společnosti pacientů s následky po očkování Václav Hrabák verdikt uvítal: „Mohou být určité signály, že dítě očkování špatně snáší a že by se další očkování mohlo rozvinout v další problémy. Ale často se setkáváme s tím, že pediatři právě toto bagatelizují a očkují i přesto, že tyto signály jsou. A věříme, že rozhodnutí Ústavního soudu bude šancí k tomu, aby rodiče měli určité dovolání.“
Spory se vedou i o to, zda mají vakcíny nežádoucí účinky a nakolik jsou závažné. „Očkování může způsobit poškození imunity, následně může dojít k rozvoji různých autoimunitních onemocnění, ale bohužel často vídáme i poškození nervové soustavy,“ uvádí lékařka a místopředsedkyně Společnosti pacientů s následky po očkování Magda Zálešáková.
Dětská lékařka Hana Cabrnochová je jiného názoru: „Máme vakcíny, kde se samozřejmě ve výjimečných případech mohou objevit nějaké závažnější reakce, řádově jde ale o jeden případ na miliony podaných dávek,“ tvrdí.
Rodiče se také ptají, zda není příliš mnoho druhů očkování. Například pokud jde o žloutenku typu B, kterou způsobuje agresivní virus, avšak šíří se hlavně mezi narkomany. „Myslím si, že čím méně, tím lépe a že by se měl přehodnotit skutečný výskyt těch nemocí,“ podotkla Eleková.
Podle Cabrnochové naopak povinných očkování v posledních letech znatelně ubylo. „Zatímco do roku 2007 jsme dávali 18 aplikací do patnácti let, dnes jich je povinných osm,“ řekla.
Někteří lékaři sice vycházejí vstříc přání rodičů a dítě neočkují. Zároveň mu však nedají potvrzení, aby mohlo docházet do školky. V současné době je u Evropského soudu pro lidská práva pět žalob na český stát kvůli nepřijetí nebo vyloučení neočkovaného dítěte ze školky. Jednu ze stížností podala Liga pro lidská práva.
Hygienici budou i nadále po rodičích vyžadovat, aby děti očkovali. K rozhodnutí soudu přesto přihlédnou. „Případy, kdy pokuty nebudou uvalovat, budou skutečně výjimečné,“ upozornil ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD).
