Sněmovna schválila nová pravidla ochrany soukromí, která navazují na evropské nařízení GDPR (Obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Nová norma v první řadě zavádí výjimky z evropských pravidel, médiím například ponechává právo v odůvodněných případech používat skrytou kameru.
Poslanci ve vládní předloze upravili výjimky z pravidel pro média nebo pro vědecké, výzkumné a statistické účely. Osobní údaje díky těmto výjimkám bude možné tak jako dosud zpracovávat tehdy, pokud to bude sloužit přiměřeným způsobem pro novinářské účely nebo pro účely akademické, umělecké či literární.
Výjimky se týkají například snížení povinností pro média; novináři nebudou muset žádat každého účastníka shromáždění či demonstrace o souhlas se zveřejněním jeho záběrů. Bez potřeby souhlasu půjde zveřejnit i postoje či politickou příslušnost řečníka. A bez sankcí by mělo zůstat i používání skryté kamery – v důvodných případech.
Porušení za deset milionů
Při uplatnění práva na výmaz nebo na opravu osobních údajů by se podle přijaté úpravy postupovalo tak jako nyní podle tiskového zákona nebo zákona o rozhlasovém a televizním vysílání.
Úprava zachovává právo na námitku proti zpřístupnění nebo uveřejnění osobních údajů, pokud by žadatel konkrétně zdůvodnil, proč oprávněný zájem na ochraně jeho práv a svobod převažuje nad zájmem na zpřístupnění nebo uveřejnění jeho údajů. Média by námitce měla vyhovět například tehdy, pokud by zveřejněné údaje nesouvisely s popisovaným tématem.
Maximální sankci za porušení zákona norma ponechává na deseti milionech korun, horní sazbu pokut pro malé obce poslanci omezili na 15 000 korun.
Sociální sítě od patnácti. Nižší hranici sněmovna odmítla
Poslanci naopak odmítli snížit pod patnáct let navrhovanou věkovou hranici, po jejímž dosažení by děti mohly samy naplno využívat sociální sítě. Sněmovna ale souhlasila s tím, aby se Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) stal odvolacím správním orgánem pro případy, kdy úřady nevyhoví žádostem podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
Nový zákon o zpracování osobních údajů, který nyní dostane k projednání Senát, nahradí dosavadní zákon o ochraně osobních údajů. Dotkne se také fungování ÚOOÚ, který postupně přijde o své inspektory.
Podle nových pravidel bude mít každý možnost souhlasit se zpracováním svých osobních údajů. Neplatný bude souhlas podmíněný získáním služby nebo výrobku. Například provozovatelé e-shopů, kteří jej budou potřebovat a získali jej dříve v rámci obchodních podmínek, o něj budou muset požádat znovu.
Evropské nařízení o osobních údajích, známé pod zkratkou GDPR, které je účinné od 25. května, má pomoci hájit práva občanů EU proti zneužívání jejich dat. Týká se veřejných institucí, firem i osob samostatně výdělečně činných, které evidují své zaměstnance, členy, zákazníky nebo příznivce.
Mlčet o trestním řízení? Poslanci vládní návrh zmírnili
Součástí úprav, které přijali poslanci, je i jemnější omezení práva na informace. Vládní návrh počítal s tím, že by se zákon o svobodném přístupu k informacím nevztahoval nejen na údaje o probíhajícím trestním řízení, ale také na „informace týkající se trestního řízení“ s výjimkou rozsudků.
Vnitro změnu hájilo s tím, že informace poskytnou žalobci či policisté podle trestního řádu; poslanci ale přijali kompromisní pirátský návrh, podle něhož se veřejnost k údajům nedostane pouze v případě, pokud by to mohlo zmařit účel trestního řízení, především „práva na spravedlivý proces“.
„Tato úprava nebere veřejnosti právo na informace o probíhajících trestních řízeních politicky exponovaných osob. Původní vládní návrh byl nesmyslně zbytečně široký, schválená verze přesně cílí na konkrétní problémy,“ uvedl Pirát Ondřej Profant.
Další přijaté zmírnění se týká vládou navrhovaného odepření informací, které by mohly „ohrozit ochranu zájmů České republiky v zahraničí“. Úřady by tak podle kritiků mohly nově odmítnout údaje z řízení o porušení závazků ČR vůči EU, například i informace o vyšetřování kauzy Čapí hnízdo – třebaže podle ministerstva vnitra novela reaguje především na požadavky zpravodajských služeb a Bezpečnostní rady státu.
Podle přijaté kompromisní sněmovní verze by se ale zveřejňování netýkalo pouze údajů, jejichž poskytnutí „významně nebo přímo ohrožuje výkon zahraniční služby při ochraně zájmů České republiky a jejích občanů v zahraničí“. Vztahovalo by se tedy jen na diplomatická vyjednávání či řešení problémů českých občanů v cizině.
