Policie loni v Česku chytila 5261 cizinců, kteří byli v zemi nelegálně. Oproti roku 2015 je to o 3302 zadržených cizinců méně. Hlavním důvodem byl podle policie pokles tranzitní migrace, kdy lidé přes Česko jen procházeli.
Lidé v souvislosti s migrační krizí, která vypukla v roce 2015, už přes Česko v loňském roce neputovali tak často do zemí severní a západní Evropy. V roce 2015 počet procházejících uprchlíků prudce vzrostl.
Nejčastěji loni v tuzemsku nelegálně pobývali občané Ukrajiny, kteří tvořili téměř třetinu zadržených, uvedlo ve čtvrtek vedení cizinecké policie.
Podle jejího ředitele Milana Majera se statistiky chycených migrantů vrátily do stavu před rokem 2015, než vypukla migrační krize. „Jedním z důvodů je uzavřená dohoda EU s Tureckem, které přestalo pouštět uprchlíky do Evropy,“ řekl Majer.
Kromě Ukrajinců v zemi byli nejčastěji nelegálně občané Ruska, Vietnamu a Kuvajtu.
„Lázeňští hosté ze Saúdské Arábie a Kuvajtu nerespektují délku pobytu, tím porušují zákny,“ vysvětlil vedoucí oddělení analýzy rizik cizinecké policie Vladimír Takáč. Tito cizinci zůstávají nejčastěji v Moravskoslezském a Ústeckém kraji.
Na pátém místě se umístili Syřané, kteří v roce 2015 kvůli uprchlické krizi patřili mezi nejčastěji zadržené cizince. Zatímco tehdy jich v tuzemsku bylo zadrženo 2016, loni 158, což byl pokles o více než 92 procent.
V loňském roce se ze 168 na 56 snížil počet lidí, kteří pomáhali cizincům k nelegálnímu pobytu či k překročení hranice. Bylo mezi nimi 13 převaděčů, což bylo meziročně o 105 méně. I tento pokles způsobila menší tranzitní migrace.
Češky se účelově vdávají za cizince, tvrdí policie
Uprchlíci podle Takáče vymýšlejí nové způsoby, jak Českem projít. „Jsou to úkryty v nákladních autech a vlacích a v cisternách. To si žádá velkou pozornost kvůli riziku úmrtí,“ varoval Takáč.
Podle něj se také čím dál častěji stává, že se Češky účelově provdají za cizince. „Je to kvůli tomu, že muži získají pobyt v Česku. Nově se Češky vdávají také v Rakousku nebo Německu často za neúspěšné žadatele o azyl nebo pachatele trestné činnosti,“ dodal Takáč.
Mezi možná rizika pro letošní rok podle Takáče patří nebezpečí ze strany občanů Afghánistánu, kteří jsou nyní v Íránu, Řecku, Turecku či Makedonii a vyčkávají na přesun do Německa nebo severských zemí.
„I když zájem o severské země opadá,“ podotkl Takáč. Další obavy se týkají možného zvýšeného počtu uprchlíků, kteří přijdou z Itálie, odkud nyní vede hlavní tranzitní trasa.
Výrazný pokles se týká celé Evropské unie. Hranice osmadvacítky loni nelegálně překročilo půl milionu lidí, přitom předloni se číslo blížilo dvěma milionům. Data zveřejnila agentura Frontex. Stojí za tím hlavně dohoda s Tureckem o navracení migrantů a návazné uzavření balkánské trasy.
Státy taky přísněji chrání své hranice. Napomoci tomu mají i dvě nové směrnice, které ve čtvrtek přijal europarlament.
Trestným činem budou cesty do zahraničí s cílem připojit se k teroristické skupině, účast na výcviku teroristů nebo veřejná obhajoba terorismu. Unijní země si rovněž budou povinně vyměňovat informace o trestních řízeních souvisejících s terorismem.
U každého cizince, ale rovněž u všech občanů unijních zemí, budou nově také úřady zjišťovat, zda doklad totožnosti, kterým se prokazuje při cestě do některého ze států Unie či opačným směrem, není evidován v databázi ukradených či ztracených dokladů. Kontrolovat se bude i to, jestli jméno není na seznamu hledaných osob.
