Státní veterinární správa (SVS) varuje před návratem ptačí chřipky. Riziko podle ní představuje podzimní stěhování ptáků. Chovatelé by si proto měli zasíťovat chovy. O pokutování, pokud tak neučiní, ale zatím veterináři neuvažují. Kvůli nemoci bylo letos na jaře v chovech vybito 98 tisíc ptáků.
Podzim může opět přinést ptačí chřipku. Zasíťujte si chovy, varují veterináři
Události: Veterináři varují před návratem ptačí chřipky (zdroj: ČT24)
Proti viru ptačí chřipky nelze ptáky očkovat, jedinou ochranou je tak zamezit kontaktu chované drůbeže s volně žijícími opeřenci. „Je nutné především zamezit kontaktu s krmivem a s napájecí vodou, zasíťovat výběhy a krmení předkládat pod přístřešek,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
Pozor na zježené peří a méně vajec
Nebezpečný může být i ptačí trus přinesený do chovu na botách. Veterináři proto doporučují, aby si lidé při vstupu do výběhu oplachovali podrážky nebo se přezouvali. Na chovatele také apelují, aby sledovali úhyny zvířat i změny v chování. Pokud lidé v přírodě najdou uhynulého ptáka, v žádném případě by se ho neměli dotýkat, ale vše nahlásit na mětský nebo obecní úřad.
Onemocnění se projevuje ve dvou formách. Při lehčím bývá příznakem zježené peří a nižší snůška vajec. Těžší forma se projevuje horečkou a nakažená zvířata do dvou dnů hynou.
Od začátku letošního roku bylo na území České republiky postupně vyhlášeno celkem 39 ohnisek ptačí chřipky v chovech. Virus byl ve stejném období potvrzen také u 52 volně žijících ptáků ve 13 krajích. Poslední ochranné pásmo vytyčené kvůli nákaze zrušili veterináři koncem dubna.
V Evropě letos přibylo nejvíc nových ohnisek v Itálii, dále ve Velké Británii, Belgii a Německu, většinou od července do října. „Je zřejmé, že výskyt viru není vázán jen na nízké teploty prostředí,“ dodávají veterináři. Kvůli nákaze už bylo nutné utratit v Evropě miliony kusů drůbeže.
Andulka je doma v kleci v bezpečí
Virus šíří v přírodě vodní ptáci, zejména husy, kachny a labutě. Nakažený pták ho vylučuje hlavně ve slinách a trusu. Domácí drůbež je k nákaze náchylnější než divocí ptáci.
Chovatelé, u kterých se nákaza objeví, mají povinnost uzavřít drůbež tak, aby nemohl nastat kontakt s volně žijícími ptáky. Musí také dezinfikovat vchody a východy i prostor pro ptáky a zamezit kontaminaci krmiva a vody trusem volně žijících ptáků. Musí také zajistit dezinfekci vozidel, kterými drůbež převážejí a kterými sami jezdí. V ochranném pásmu se nesmí pořádat výstavy či přehlídky.
O exotické ptáky chované doma v kleci se ale lidé bát nemusí. „Když někdo bude mít doma v kleci papouška nebo andulku, tak i když bude mít drůbež, kterou mu utratíme, tak tady rozhodně utracení nařizovat nebudeme,“ řekl už dříve Semerád.
Lidé by měli být opatrní na domácí mazlíčky
Dosud nakažení ptáci měli téměř výlučně virus H5N8, u kterého se zatím neprokázal přenos na člověka. „H5N8 byl dost extenzivně testován ve Friedrich-Loeffler-Institut v Německu a nebyla tam detekována žádná možnost infekce myší nebo fretek,“ uvedl Jiří Hejnar z oddělení virové a buněčné genetiky Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Mnohem nebezpečnější by podle něj bylo rozšíření typu H5N6. V Číně byl zaznamenaný přenos na člověka u typu H7N9.
K obecným zásadám ochrany před nákazou řadí veterináři mimo jiné ochranu domácích mazlíčků před kontaktem s uhynulými ptáky. Nelze totiž vyloučit přenos z nemocných ptáků na drobné savce, tedy třeba na kočky a psi. Proto by chovatelé měli hlídat kontakt svých psů a koček s mrtvými ptáky, rozhodně by je pak neměli krmit masem uhynulých opeřenců.