Praha - Bezpečnostní informační služba (BIS) loni zaznamenala organizované ovlivňování představitelů veřejné správy s cílem odčerpávání peněz z veřejných zakázek. Ceny projektů byly často uměle nadhodnocené. Zpravodajci to napsali ve výroční zprávě, kterou dnes BIS zveřejnila na svém webu. Podle služby se posilují vazby mezi lidmi z podnikatelské a komunální sféry. Problém vidí také v obecních společnostech s nejasnou vlastnickou strukturou: „Jedná se například o dopravní podniky, společnosti energetické či vodohospodářské, firmy zajišťující svoz a likvidaci odpadu nebo krematoria.“
BIS zaznamenala podobnou činnost i v předchozích letech, loni se ale upravené zakázky často týkaly vnitřního provozu institucí. Dříve šlo hlavně o tendry, které souvisely s obchodní činností podniků. Organizovaný zločin ve státní správě se loni soustředil na ovlivňování zakázek na externí služby pro úřady. Rozsah tzv. outsourcingu služeb, tedy jejich zajištění externí firmou, se podle BIS stále zvětšuje a mnohdy ho provází protežování spřízněných firem, hlavně advokátních kanceláří. Služby jsou přitom často prvotně v působnosti veřejné správy. Podle zpravodajců to poukazuje na nefunkčnost správy jako takové.
Externí poradenství se kromě právních služeb týká také získávání dotací z evropských peněz, přičemž projekty se často uměle předražovaly. Další oblastí bylo podle BIS vzdělávání úředníků veřejné správy soukromými firmami. „Potenciální rizika korupčního jednání v této oblasti BIS identifikovala v okruhu společností spolupracujících s ministerstvem vnitra,“ dodali zpravodajci. „Tvůrci těchto negativních jevů, lidé, kteří z nich těží, jsou velice imunní proti akcím například představitelů státní správy. My jsme proto některá závažná zjištění předávali také státnímu zastupitelství,“ doplnil mluvčí BIS Jan Šubert.
David Ondráčka, Transparency International
„Stát u nás není funkční, je špatně řízen a postupně podemílán, což je ideální stav pro vysávání veřejných prostředků… Aby se člověk stal politikem, tak velmi často musí svým korporátním podporovatelům něco slibovat. Ve chvíli, kdy se dostane na úroveň, kde má konečně možnost rozhodovat ve veřejném zájmu, tak už je zavázán tolika nitkami, že je pro něj velmi obtížné se z nich vyvázat. I pro politiky a kontroly je obtížné složité pavučiny rozplést.“
BIS vidí problém také v obecních společnostech s nejasnou vlastnickou strukturou: „Skrytými spolumajiteli obecních společností tak mohou být i představitelé radnic, jejich příbuzní nebo jinak s nimi spřízněné osoby.“ Jako příklad uvádí Pražské služby, ve kterých téměř pětinový podíl akcií drží kyperská firma Soranus vlastněná neprůhlednou skupinou Natland Group Limited. Podobnými subjekty jsou mimo jiné i Vodovody a kanalizace Hradec Králové, Teplárna České Budějovice nebo Vodovody a kanalizace Chrudim.
Podle vedení Vodovodů a kanalizací Hradec Králové je ale majetková struktura společnosti naprosto čitelná, všechny akcie jsou na jméno. Ředitel vodáren František Barák dodal, že 98,75 procenta akcií drží 108 obcí v čele s Hradcem Králové s podílem téměř 58 procent. Na ostatní akcionáře připadá 1,25 procenta akcií. Ani ředitel Vodovodů a kanalizací Chrudim Josef Hrad neví, proč se firma dostala na seznam: „Města a obce vlastní 98 procent akcií, zbytek drží drobní akcionáři z dob kuponové privatizace. Seznam akcionářů je na našich webových stránkách.“ Společnost připravuje u cenných papírů soukromých osob změnu z akcií na majitele na akcie na jméno a poté bude jasné, kdo vlastní i zbylá dvě procenta.
Na českém území je nejaktivnější ruská rozvědka
Bezpečnostní informační služba ve zprávě upozorňuje i na pokračující vliv špionů z Ruska a Číny. Zajímali se o energetiku a ekonomické zpravodajství. Ke stejnému závěru došlo ve své výroční zprávě za rok 2012 i Vojenské zpravodajství. Podle něj byla na našem území nejaktivnější ruská rozvědka. Její činnost ale proti předchozím rokům poklesla. Aktivní byly i čínské tajné služby, které se zaměřují zejména na získávání ekonomických a politických kontaktů. V Česku se pohybují i špioni dalších zemí. Například států bývalého Sovětského svazu nebo zemí Středního a Blízkého východu. Agenti se tradičně kryjí jako diplomati svých států.
Andor Šándor, bývalý náčelník Vojenského zpravodajství
„Rusko tu má velký ekonomický zájem, a to vyhrát tendr na dostavbu Temelína. Je to velká zakázka v řádu několika set miliard korun, Rusové proto využijí všechny cesty včetně tajných služeb, které na rozdíl od řady ostatních, které zde také působí, mají i tendenci ovlivňovat politická a ekonomická rozhodnutí tohoto státu. Proto je třeba těmto aktivitám věnovat zvýšenou pozornost.“
Extremisté se snaží dostat do armády
Vojenské zpravodajství varuje i před tím, že kvůli ekonomické krizi může pravicový či levicový extremismus přerůst v terorismus. Podle VZ stále hrozí České republice a jejím spojencům teroristické útoky islamistických skupin. V souvislosti s extremismem se vojenští zpravodajci snaží odhalovat pokusy radikálů proniknout mezi vojáky. „Vojenské povolání je u příznivců krajní pravice atraktivní zejména z důvodu možnosti získat speciální výcvik. V porovnání s předchozími roky byla míra výskytu těchto rizik srovnatelná,“ píše se ve zprávě.
Pravicoví extremisté v roce 2012 postupně utlumili svou činnost v armádě a částečně i na veřejnosti. O to víc se ale sdružovali v soukromých objektech, kde jejich projevy často gradovaly. Někteří extremisté se také stali členy aktivních záloh vojska. „Zpravidla se jednalo o bývalé vojáky z povolání, kterým z různých důvodů skončil služební poměr, nebo o neúspěšné uchazeče o přijetí do armády,“ uvádí VZ. Zpravodajství také odhalilo několik Afghánců, kteří chtěli pracovat pro české vojáky v zahraniční operaci ISAF a existovalo u nich riziko napojení na nepřátelské ozbrojené skupiny.
Miroslav Mareš, odborník na extremismus z FSV
„Hrozba pravicového i levicového terorismu je latentní. Vždy se může vytvořit nějaká skupinka fanatiků, která přejde k takovým metodám. Nemyslím si ale, že by to v danou chvíli byla zcela akutní hrozba pro Českou republiku. Pokud do toho nebudeme zařazovat akce takzvaných osamělých vlků, kteří můžou být frustrovaní vlastním osobním životem a pro nějaký brutální akt si ještě zvolí ideové odůvodnění.“
Za útlumem aktivity pravicových extremistů stojí podle BIS názorové rozpory, nedostatek osobností i finančních prostředků. Výrazné změny se neodehrály ani mezi levicovými radikály, stále se dělí podle různých názorových proudů do skupin, který mezi sebou mají dlouhodobé problémy. BIS ale varuje, že názory extremistů mohou převzít i standardní politické strany. Důvodem je prý všeobecná nespokojenost a frustrace ve společnosti.
Kybernetičtí špioni útočí na systémy ministerstva obrany a armády
Stále propracovanější budou podle zpravodajců také kybernetické útoky a případy počítačové špionáže. „Byl zaznamenán významný nárůst kybernetické špionáže s cílem získat informace vojenského, politického či ekonomického charakteru. Vojenské zpravodajství také zaznamenalo zvýšenou aktivitu a snahy o průnik směrem do systémů ministerstva obrany a armády,“ uvádí VZ.
Vážným rizikem jsou podle zpravodajců také aktivity jednotlivců i skupin, které chtějí ziskem utajovaných informací nelegálně zbohatnout. Za tímto účelem používají metody podvodného lákání údajů, takzvaný phishing. „Vojenské zpravodajství hodnotí, že rozsah i frekvence aktivit těchto subjektů budou strmě narůstat podobně jako kybernetický potenciál ozbrojených sil řady států,“ uvádí zpráva.
