Praha – Lednové zavedení nového občanského zákoníku uvalilo na soudy povinnost přezkoumat tisíce případů stanové nesvéprávnosti. Protože za necelý rok stihli jenom malou část, zvažuje ministerstvo spravedlnosti, že se lhůta prodlouží ze tří let na pět. Občanská sdružení návrh kritizují.
Česko patřilo před zavedením nového občanského zákoníku mezi evropské země s největším podílem soudně stanovených nesvéprávných osob. Kontrast nabízelo Německo, kde kolonku omezující právní způsobilost člověka, zrušili už začátkem devadesátých let. Nyní občanský zákoník ale institut nesvéprávnosti významně poopravil. Důsledkem je přezkoumání všech 36 tisíc určených nesvéprávností během tří let. Za tři čtvrtě roku prošly české soudy jenom sedm set případů. Ministerstvo spravedlnosti tak chce lhůtu roku 2017 posunout o dva roky.
Jak dlouho se čeká na přezkoumání v evropských zemích
- Francie - 5 let
- Německo - 7 let
- Maďarsko - 5 et
Občanská sdružení tuto variantu nevidí ráda. „To bychom neviděli jako šťastné řešení. První důvod je, aby v té tříleté lhůtě byla přezkoumána rozhodnutí, která velmi výrazným způsobem zasahují do základních práv člověka,“ řekla právnička Dana Kořínková ze sdružení Quip, které se zabývá i posilováním vědomí a práv uživatelů sociálních služeb.
Mluvčí ministerstva uklidňuje, že tato změna nemusí rovnou znamenat pětiletou lhůtu pro všechny. Dotkla by se krajních případů a soudy by měly dost času na projednání. Ty se také musí podřídit nedostatku znalců, kteří by pro soud zpracovali nový odborný posudek.
Svéprávnost alespoň v omezené míře by se mohla vrátit řadě lidí. Příkladem je Renata Herbová. Žena žila s označením nesvéprávná devatenáct let a právě v rámci letošní změny se její případ dostal k soudu. Tentokrát uspěla a teď pracuje a má bydlení v chráněném bytě. Nadále nicméně využívá služeb opatrovnice a lidí z obecně prospěšné společnosti Rytmus.
Z občanského zákoníku
Nový občanský zákoník více chrání svobodu a práva člověka. Tříletá lhůta na přezkoumání svéprávnosti platí jak v první vlně, během níž dojde na více než třicet tisíc nesvéprávných lidí, tak i v opakovaném řízení, kdy soud nesvéprávnost potvrdí a znovu se počítá tříletá lhůta.
Případný opatrovník by se měl hledat nejprve mezi příbuznými, teprve potom nastupuje veřejný opatrovatel. Při výběru osoby by měl soud přihlédnout i k výběru postiženého člověka.
Omezení práv se pak může týkat jen určených činností a vymezené doby, nikoli na neurčito.
Prodloužení lhůty na prošetření nesvéprávnosti není jen technickou záležitostí. Pokud by soudy nestihly všechny případy do konce roku 2016 projít, tak ti, na které nedošlo, by svéprávnost automaticky získali zpět.
Sněmovma tento týden také podpořila návrh KSČM, aby se do občanských průkazů vrátila informace o nesvéprávnosti, která přestala být povinná v roce 2012. Současný stav má totiž usnadňovat uzavírání podvodných smluv. Věcí se teď budou zabývat sněmovní výbory.
