Povinnou maturitu z matematiky budou od roku 2022 skládat téměř všichni středoškolští studenti s výjimkou uměleckých, zdravotnických a sociálních oborů. V Hyde Parku ČT24 věnovanému maturitě z matematiky zazněla řada výhrad i podiv nad tím, že tutéž zkoušku z matematiky budou skládat gymnazisté i kuchaři. Podle náměstka ministryně školství Stanislava Štecha by ale měl maturitní test vyžadovat pouze přiměřenou úroveň znalostí, nikoli tu nejvyšší.
Vláda počátkem týdne uzavřela diskuse o povinných maturitách z matematiky, když rozhodla, že od školního roku 2021/2022 bude zkouška zavedena na středních odborných školách s výjimkou tří skupin oborů, přičemž již dříve kabinet stanovil, že od roku 2020/2021 bude povinná maturita z matematiky na gymnáziích a lyceích.
Kritiku vzbudilo rozhodnutí hned z několika stran. Například senátor a ředitel Gymnázia Jana Keplera Jiří Růžička míní, že povinná maturita z matematiky není potřeba, stejně smýšlí i odborník na didaktiku matematiky z Pedagogické fakulty UK Milan Hejný. Podle náměstka ministryně školství Stanislava Štecha jsou takové hlasy v menšině. „Shoda, že by měla být matematika povinná, je velmi široká,“ podotkl s tím, že povinnou maturitu z matematiky požaduje „většina veřejnosti, učitelů, zaměstnavatelských svazů“.
Jiří Růžička se však pozastavuje především nad argumentem, že povinnou matematiku požadují zaměstnavatelé. „Želbohu řešíme současný nedostatek. Ale my musíme ve vzdělávání myslet do budoucnosti. Současné děti na základních školách budou v nejproduktivnějším věku za dvacet let,“ poukázal ředitel Gymnázia Jana Keplera v Hyde Parku ČT24 v pořadu 90‘ ČT24.
Postupné zavádění považují gymnázia za protiústavní
Růžička má ovšem ještě větší výhrady k tomu, že se bude povinná maturita z matematiky zavádět postupně. Chce využít své pozice senátora, kterým byl loni zvolen za STAN, TOP 09 a KDU-ČSL, aby zabránil tomu, že studenti gymnázií a lyceí budou muset absolvovat zkoušku z matematiky o rok dříve než studenti odborných škol. Argument, že se na gymnáziích učí matematika více, odmítl. Poukázal, že maturita otevírá úplně všem studentům stejné možnosti.
„Maturita je zkouška, která absolventa opravňuje ke stejným věcem: Opravňuje ke vstupu na jakoukoliv vysokou školu a opravňuje ho k vykonávání některých koncesovaných povolání.“
Asociace ředitelů gymnázií již avizovala, že pokud se nepodaří senátoru Růžičkovi prosadit změnu, podá ústavní stížnost. Ředitel Gymnázia Jana Keplera je přesvědčen, že postupný náběh povinné zkoušky z matematiky narušuje princip rovného přístupu ke vzdělání. „V roce, kdy bude maturita (z matematiky) pro gymnázia povinná, tak studenti na gymnáziích a lyceích budou maturovat ze tří povinných předmětů v povinné části a ještě ze tří v profilové části, zatímco ostatní budou maturovat jenom ze dvou předmětů. To si myslíme, že není rovný přístup k dalšímu vzdělávání na vysoké škole,“ vysvětlil.
Zkouška bude tak snadná, aby ji zvládli i studenti SOŠ
Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) již dříve vyjádřila přesvědčení, že případná ústavní stížnost nemá šanci na úspěch. Její náměstek Stanislav Štech potom odmítl obavy, že bude zkouška pro studenty odborných škol příliš těžká. „Musíme nastavit linii, pod kterou není možné, aby to spadlo, aby to zajišťovalo relativně vysokou úroveň, ale ne nutně nejvyšší,“ uvedl. Dodal, že každá škola potom může v profilové části sáhnout po náročnější zkoušce nazvané Matematika+.
Štech, který je rovněž profesorem pedagogické psychologie na Pedagogické fakultě UK, je přesvědčen, že je třeba dbát i na dril a ověřování znalostí. „V posledních desetiletích se velice podcenilo to, co se nazývá kalkulus, tedy to, co jsme tak dlouho odsuzovali – dril a tlak na znalosti. Ukazuje se, že leckdy na střední školy přicházejí žáci nepřipravení v této oblasti,“ míní.
Naproti tomu Štechův kolega z Pedagogické fakulty Milan Hejný, který proslul jako propagátor nové metody výuky matematiky, jež klade důraz na schopnost dítěte nalézt vlastní řešení, je opatrnější. „Nedostatek, který vidím v naší společnosti, je víra, že tím, že budeme hodně kontrolovat, se to zlepší. Ale, jak říká můj přítel, prase tím, že je vážíme, nepřibere. Potřebovali bychom spíše napřít síly, abychom zkvalitnili kádr učitelů. Abychom učitelům více nabídli a aby se matematika spíše stala takovou dílnou myšlení,“ řekl Milan Hejný v Hyde Parku ČT24.
Povinnou maturitu z matematiky potom považuje za projev honu za srovnáváním a kvantitativním hodnocením. „Maturita je kvantitativní ukazatel, byť v životě hrají důležitou roli ukazatele nekvantitativní. Představte si, že bychom chtěli porovnávat, jaká je láska mezi Tristanem a Isoldou a mezi Mařenkou a Jeníkem z Prodanky,“ poukázal Milan Hejný.
Povinná matematika aneb cesta k řemeslu?
Generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Eva Svobodová ovšem naznačila, že jedním z důsledků zavedení povinné zkoušky z matematiky by mohl být i větší zájem o řemesla, resp. nematuritní obory, po čem dnes někteří zaměstnavatelé volají. O tom však pochybuje jak Jiří Růžička, tak i student česko-italského gymnázia Vojtěch Šindelář. On sám bude maturovat z matematiky, jenomže kvůli tomu, co ho čeká na konci studia, se na konkrétní školu nehlásil. „Na školu nejdu proto, co bude v maturitě, ale z jiných důvodů. (…) Ale myslím si, že nejlepší motivací je možnost volby, a ne bič,“ shrnul.
- Katalog požadavků společné části maturitní zkoušky z matematiky vypracovaný ministerstvem školství stanovuje pět základních okruhů, které musí maturant zvládnout. Vedle znalosti matematický pojmů a dovedností je to matematické modelování a také schopnost vymezit a řešit problém. Student musí rovněž rozumět matematickému textu a osvojit si práci s informacemi.
- Další část požadavků pro povinnou zkoušku z matematiky obsahuje požadavky na konkrétní vědomosti a dovednosti z jednotlivých tematických okruhů. Těmi jsou například aritmetické operace s přirozenými čísly, schopnost rozlišit prvočíslo a číslo složené nebo rozložit přirozené číslo na prvočinitele.
- Dále maturitní zkouška z matematiky od studentů vyžaduje zvládnout algebraické výrazy, provádět operace s lomenými výrazy, sestavovat, číst a řešit rovnice. Také užít různá zadání funkce a používat s porozuměním pojmy definiční obor, obor hodnot, argument funkce, hodnota funkce, graf funkce včetně jeho názvu.
- Maturanti musí zvládnout také základy statistiky. Měli by znát pojmy jako statistický soubor, rozsah souboru, statistická jednotka, kvalitativní i kvantitativní statistický znak, stejně jako hodnota znaku. Dále musí umět vyhledat a vyhodnotit statistická data v grafech a tabulkách.
Maturita je v současnosti navzdory všem výhradám k náročnosti jednotlivých testů ve srovnání s minulostí velmi snadná. Závěrečnou zkoušku vykonávají studenti středních škol od roku 1849, zavedla ji Exner-Bönitzova reforma, která upravovala výuku na středních školách. Součástí byly písemné i ústní zkoušky z mnoha předmětů včetně latiny, klasické řečtiny, dějepisu či matematiky.
První větší proměnou prošly maturity po vzniku Československa v roce 1918, kdy byla zdůrazněna zkouška z českého jazyka, později přibyla také povinná zkouška z němčiny. Za okupace od roku 1943 bylo nutné zodpovědět v německém jazyce i jednu otázku z vybraného předmětu, což ale nevydrželo dlouho.
Další větší reformu maturit přinesl rok 1948, kdy se úroveň maturit celkově snížila, odpadla povinná zkouška z matematiky a písemně se již ověřovala pouze znalost češtiny a ruštiny. Po roce 1989 pak zůstal povinným maturitním předmětem pouze český jazyk s tím, že odborné školy zařazovaly ještě povinnou praktickou zkoušku podle svého zaměření.
Již od poloviny 90. let ale začaly diskuse o zavedení státních maturit, které nakonec po mnoha odkladech spatřily světlo světa v roce 2011. Povinná v nich stále zůstala pro všechny školy pouze zkouška z češtiny, u druhé povinné zkoušky si pak mohou studenti vybírat mezi cizím jazykem a matematikou.
