Praha - První z obětí komunistických represí, která získá pamětní desku v rámci projektu vyhledávání hrdinů třetího odboje, bude popravený student Karel Bacílek. Pamětní deska bude odhalena 27. května na domě v Trojické ulici v Praze 2. Právě tam totiž až do svého zatčení v roce 1948 bydlel. Ve vykonstruovaném procesu byl odsouzen k smrti za velezradu a vyzvědačství.
„Chceme přispět k nápravě ostudné skutečnosti, že za 25 let trvání nového demokratického státu zůstává trvalá památka obětí komunistické totality stále jen ojedinělá až opomíjená,“ uvedl za organizátory ředitel projektu proti totalitě Mene Tekel Jan Řeřicha. Podle místopředsedy Senátu Přemysla Sobotky (ODS) je důležité, že deska bude odhalena v době „stále častějších a agresivnějších pokusů revidovat minulost, potlačit povědomí o zločinecké podstatě komunistické totality a celou komunistickou vládu zlehčovat a změkčovat“. Podle Řeřichy je to srovnatelné s popíráním zločinů holokaustu.
Desku nechala vyrobit Městská část Praha 2. Deska bude odhalena ve dnech 65. výročí Bacílkovy smrti a má připomínat, že mezi oběti totalitního režimu patřili i mladí lidé, uvedla starostka Prahy 2 a poslankyně ODS Jana Černochová.
Student práv Karel Bacílek byl v roce 1948 zatčen spolu s dalšími dvěma spolužáky. Po brutálním výslechu se přiznal k vykonstruované trestné činnosti v rámci skupiny Pravda vítězí. Tu řídil na pokyn nadřízených agent komunistické vojenské kontrarozvědky Josef Hruška. Bacílek byl odsouzen za velezradu a vyzvědačství, popraven byl 24. května 1949 v dnešní budově Vrchního soudu, a to ve svých devětadvaceti letech.
Spolu s Bacílkem byl popraven také další studen Boris Kovaříček, kterému v době zatčení ještě nebylo 21 let a podle tehdejších zákonů tedy k trestu smrti neměl být odsouzen, podotkl Řeřicha. Kovaříček by měl být druhým, kdo by měl v rámci projektu desku získat. Bydlel na nábřeží nedaleko Bacílka. Realizace zatím komplikuje to, že jeho dům je v soukromých rukou, zatímco Bacílkův dům patří Praze 2.
Třetí odboj
Zákon z roku 2011 považuje za odboj a odpor proti komunismu takovou činnost, která byla vykonávána v období od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 a která byla motivována „politickým, náboženským nebo mravním demokratickým přesvědčením“ a zároveň vyvíjena s cílem "odstranit, výrazně oslabit či narušit anebo jinak poškodit komunistickou totalitní moc v Československu a obnovit svobodu a demokracii". Aby byla některá z protikomunistických činností uznána za odboj a odpor proti komunismu, musí zároveň odpovídat některé z následujících forem:
- ozbrojený boj, provádění sabotáží, spolupráce se zahraniční zpravodajskou službou, převaděčství
- autorství petic a veřejných vyjádření, jejich tisk a rozšiřování
- aktivní zapojení do činnosti skupiny, jejíž členové vykonávali některou z činností uvedenou výše
- zastávání veřejných postojů, které bránily udržení komunistického režimu, pokud za ně byl jejich nositel postižen vážnou formou perzekuce
