Prezident Miloš Zeman svou přítomností na Albertově nepřišel podpořit Blok proti islámu. V Interview ČT24 to uvedl jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Prezident podle něj není ani pro zákaz islámu, což skupina požaduje. Studentům, které nepustili k pamětní desce, pak mluvčí vzkázal, že kytičku mohli položit jindy. Celou akci navíc označil za připravenou provokaci.
Ovčáček: Zeman islám zakazovat nechce, podporuje jen české občany
Prezidentova přítomnost na Albertově po boku organizace Blok proti islámu řadu lidí pobouřila. Ministerstvo vnitra ji dokonce považuje za extremistickou, protože mimo jiné požaduje zákaz islámu. Na otázku, zda by s postavením islámu mimo zákon souhlasil i Zeman, ale Ovčáček odpověděl: „Taková slova z úst pana prezidenta doposud nezazněla a nepředpokládám, že by měla zaznít.“
„Tato skupina, i když i pan docent Konvička si uvědomuje, že v několika případech přestřelil, ale nastoluje velmi závažná témata. Policejní zpráva podlehla určité náladě,“ poznamenal zároveň Ovčáček. Prezident podle něj nicméně nepřišel podpořit toto hnutí. „Prezident nepodporuje žádnou organizaci, podporuje občany České republiky,“ řekl v Interview ČT24.
Podle Ovčáčka totiž platí, že lidé, kteří vyjadřují své obavy z islámského terorismu nebo vyslovují obavy v souvislosti z migrační krizí, jsou různým způsobem nálepkovaní. „To bylo i obsahem projevu pana prezidenta, který byl jeden z nejzásadnějších, které pronesl za dobu, kdy je ve funkci… Ale prezident opravdu nepřijel na Albertov podpořit nějakou skupinu nebo sdružení,“ uvedl jeho mluvčí.
Zemanovi jeho kritici opakovaně vyčítají, že českou společnost svými postoji rozděluje. Ovčáček to ale odmítá: „Pan prezident vyjadřuje jasné názory. V tomto případě rozhodně společnost nerozděluje, ale naopak stmeluje. Především naslouchá lidem, setkává se s nimi v krajích, diskutuje s nimi a ví, co je trápí.“
Ovčáček: Ze strany pražské kavárny jsme svědky sociálního rasismu
Ovčáček reagoval i na vyjádření ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO), který směrem k Bloku proti islámu na Twitteru napsal, že „kdo veřejně podněcuje k nenávisti k některému náboženství, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta“.
Ovčáček označil jeho vyjádření za mimořádně nešťastné. „17. listopad je symbolem svobody názoru a tady nám státní moc říká a úkoluje policii, aby proti někomu zasáhla,“ konstatoval.
Místo toho by se podle Ovčáčka někteří vládní politici měli spíš zabývat tím, co si myslí občané, jaké mají obavy a tyto obavy rozptýlit. „My jsme bohužel svědky ignorance, nálepkování a určitého sociálního rasismu,“ podotkl. Se sociálním rasismem se Ovčáček podle svých slov denně setkává při reakcích takzvané pražské kavárny: „Že voliči Miloše Zemana jsou nevzdělaní, hloupí, lůza a špína.“
Do Zemanova projevu na Albertově se velmi ostře opřel i ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). Zeman podle něj pomáhá vytvářet podhoubí pro fašizaci Česka. Ani to nenechal Ovčáček bez odezvy: „Podhoubí pro fašizaci společnosti vytváří politici jako je pan Dienstbier. Svým pohrdáním občany, jejich názory a hlavně obavami.“ Vyjádřeními, že by Česko mělo přijmout desítky tisíc uprchlíků, pak podle Ovčáčka Dienstbier dokonce ohrožuje bezpečnost České republiky.
Kvůli akci na Albertově se ale studenti 17. listopadu nedostali k pomníku, kam chtěli položit květiny. Dál je odmítla pustit policie. Ovčáček jim vzkázal, že mohli kytičku položit v jiném časovém rozpětí, šlo podle něj jen o pár hodin. „Jak se teď navíc ukazuje, celé to byla od začátku připravená provokace,“ dodal. Demonstrace na podporu prezidenta byla svolaná na 14:00. Policie ale studenty odmítla dál pustit, i když přišli už v 10:45.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) přičítá vzniklou situaci vysoké míře opatrnosti a obezřetnosti ze strany policie. „Po pravdě řečeno si ale myslím, že mohli v tomto případě udělat výjimku a studenty tam mohli pustit, protože, nemyslím si, že představovali nějaké výrazné riziko,“ konstatoval.
Studenti považují policejní postup za neospravedlnitelný. V neděli 22. listopadu proto chtějí uspořádat na Albertově skutečné uctění památky událostí z let 1939 a 1989.