Jednání skupiny anarchistů, které obžaloba vyhodnotila jako přípravu teroristického útoku na nákladní vlak, nebylo trestným činem. V úterý to pravomocně potvrdil pražský vrchní soud, když zamítl odvolání státního zastupitelství proti loňskému rozsudku. Pětice obžalovaných tvrdí, že případ byl policejní provokací. K postupu policie, která na anarchisty nasadila agenty, vyjádřili pochybnosti i soudci.
„Je patrno, že tlak agentů na to, aby se akce s vlakem uskutečnila, narůstal, sílil. Byly tady určitě momenty, které přinejmenším zpochybňují to, nakolik se agenti pohybovali přesně v rámci mantinelů daných zákonem,“ konstatoval předseda odvolacího senátu Zdeněk Sovák.
Obžaloba tvrdila, že Petr Sova, Martin Ignačák a Alexandra Ščambová „chtěli zastrašit obyvatelstvo a jejich cílem bylo ohrozit lidské životy“. Měl jim k tomu posloužit plánovaný útok na nákladní vlak s vojenským materiálem. K útoku prý chtěli v úseku mezi pražským Radotínem a Berounem použít zápalné lahve, které v dubnu 2015 zakopali poblíž železničního mostu v Chuchli.
Další dvě dívky, Radka Pavlovská a Katarína Zezulová, stanuly před soudem kvůli tomu, že plánování útoku údajně nepřekazily. O jedné z nich obžaloba také uváděla, že společně se Sovou a Ignačákem vyrobila zápalné lahve k ochraně squatu Cibulka.
Kauza souvisí s rozsáhlou policejní razií proti Síti revolučních buněk
Trojici „útočníků“ hrozilo v případě prokázání viny až dvacet let za mřížemi nebo i výjimečný trest. Státní zástupce požadoval v hlavním líčení pro Sovu s Ignačákem dvanáct let, pro Ščambovou mírnější trest vězení.
Jeho kolegyně Dita Havlínová v úterý marně usilovala o to, aby odvolací senát osvobozující verdikt zrušil a věc vrátil pražskému městskému soudu k dalšímu projednání. Nevyloučila možnost podání dovolání.
„Neztotožňuji se se závěrem, že skutek byl vyprovokován ze strany policejního orgánu. Agenti těžko mohli představovat iniciátory trestné činnosti: vstupovali na pole, kde už obžalovaní nějakou činnost vyvíjeli. Jednání obžalovaných, zejména Sovy, bylo skutečně aktivní. V trestné činnosti pokračovali až téměř k hranici dokonání,“ zdůvodnila, proč se státní zastupitelství odvolávalo.
Případ souvisí s rozsáhlou policejní razií proti extremistům z dubna 2014, při níž chtěli policisté sledováním a odposloucháváním rozkrýt Síť revolučních buněk. Této organizaci připisují žhářské útoky na policejní auta nebo mýtné brány. Do skupinky kolem anarchisty Sovy se proto infiltrovali policejní agenti pod krycími jmény Petr a Robert.
Sova tvrdí, že mužům nevěřil a schválně „hrál jejich hru“. Prozradilo je prý mimo jiné to, že si navzdory proklamacím o ochraně práv zvířat dali v restauraci svíčkovou. Popsal také aktivitu agentů: Platili prý za nákup materiálu na zápalné lahve, vybírali místo útoku a tlačili skupinu k násilné akci, kterou prý Sova záměrně obstruoval a odsouval.
Po svém zadržení strávil Sova osm měsíců ve vazbě, Ignačák v ní byl rok a čtvrt. Jejich právníci v úterý uvedli, že klienti budou od státu požadovat „citelné“ odškodné. Jeho výši zatím nechtěli specifikovat.
