Poděbrady – Operace Silver A patří mezi nejúspěšnější akce exilové vlády v Londýně, která díky skupině parašutistů nasazených do protektorátu obnovila rádiové spojení s okupovanou zemí. Na účastníky nebezpečné válečné akce se vzpomínalo v Senicích u Poděbrad – čili na místě, kde výsadkáři seskočili. Osudy stovek českých válečných parašutistů potom nově mapují i dvě knihy zaštítěné Vojenským historickým ústavem.
Členové skupiny Silver A Alfréd Bartoš, Josef Valčík a Jiří Potůček seskočili na Chrudimsku koncem prosince roku 1941. Úkolem operace bylo zajistit rádiové spojení s Londýnem. K dispozici měli vysílačku s krycím názvem Libuše. Druhým cílem operace bylo vytvoření střediska, které by koordinovalo činnost dalších vysazených parašutistů. „Šli do obrovského nebezpečí, do obrovského rizika. Měli sice kontakty na nějaké lidi, ale nevěděli, jestli je přijmou a jestli už nejsou po smrti,“ uvedl vojenský historik Eduard Stehlík.
Jejich prvotní počínání však byla úspěšné; za několik dní poskytli pomocí vysílačky Libuše londýnské exilové vládě první důležité informace. „Devátého ledna se podařilo spojení mezi radistou Potůčkem a Londýnem,“ uvedl Milouš Červencl, ředitel Památníku Lidice.
Dnes se operace řadí mezi nejúspěšnější tahy londýnské vlády – ačkoli všichni tři muži zahynuli v boji. Valčík s atentátníky na Heydricha v kryptě kostela v Resslově ulici, Bartoš se zastřelil v bezvýchodné situaci po přestřelce s gestapem a Potůčka zezadu zabil na útěku český četník.
Osudy parašutistů si dnes připomněli v Senicích nedaleko místa doskoku, kde trojice výsadkářů zakopala padáky a další vybavení. Všechny věci však našel otec pamětnice Evy Fišerové, tehdy pětileté. „Zůstal padák a brašna - a z padáku jsem měla šaty,“ vzpomněla na časy protektorátu. Do Senic zavítal také poslední žijící parašutista ze západní československé armády Jaroslav Klemeš; s Josefem Valčíkem se znal osobně: „Byl to velmi legrační a zábavný kluk, který dělal výkonného rotmistra. Imitoval kdekoho a měl rád děvčata.“
Dvě knihy: O životě v Británii, o životě v rudém Československu
Nový pohled na osudy československých parašutistů popisují také dvě knihy, které v uplynulých představil Vojenský historický ústav Praha. Kniha Muži z Ringway zcela nově podle ředitele Vojenského historického ústavu Praha Aleše Knížka pohlíží na život československých vojáků v Británii. „Myslím si, že dostatečně pravdivě popisuje, jakým způsobem probíhal výcvik a každodenní život. O tom zatím nikdo nic nenapsal,“ řekl dnes Knížek. Kniha se věnuje mimo jiné i vývoji parašutismu.
Podle autora Jindřicha Marka se zapomíná, že parašutistů vycvičených v Británii bylo až pět stovek. Pro knihu, jež doplňují dobové fotografie i například výcvikové deníky velitelů, také vybral deset různých osobností. Tito vojáci podle něj mohli být v čítankách jako velcí hrdinové, ale buď selhali, nebo byli stateční a měli osobnostní problémy. Druhý díl knihy, jenž se připravuje, by se měl posunout na východní frontu.
Naopak kniha Horší než doba války… od Jiřího Plachého se věnuje poválečným osudům příslušníků britských výsadkových skupin. Zejména se ale zaměřuje na osudy po roce 1948, po nástupu komunistického režimu k moci a persekuci nejen soudní, ale i jejich rodin i odchody do exilu.
