Praha – Nový ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Jiří Pernes se nebrání případné další spolupráci se svým předchůdcem Pavlem Žáčkem. Řekl to ve Studiu ČT24. Zatím prý ale spolu o Žáčkově dalším angažmá nemluvili. Ve středu Pernese zvolila rada ústavu, funkce se ujme 1. dubna.
Pernes doufá, že do ústavu přivede zpět historiky, kteří odešli za Žáčkova působení. „Je mi líto, že odešli,“ komentoval to Pernes. Co se týká spolupráce se samotným Žáčkem, kterému mandát vyprší zhruba za měsíc a půl, Pernes se spolupráci nebrání. Zatím prý o této věci nemluvili. „Pokud projeví zájem, tak se tomu bránit nebudu,“ prohlásil Pernes. Žáček ohledně svého dalšího angažmá řekl, že se teprve uvidí.
Pernes v posledním kole, ve kterém porazil právě Žáčka, získal čtyři hlasy radních, dva byli proti, jeden se hlasování zdržel. Pernes se domnívá, že členy rady oslovila jeho koncepce – zbavit ÚSTR pověsti instituce, která je zpolitizovaná, zkvalitnit vědeckou práci a snažit se o co nejtěsnější spolupráci s ostatními vědeckými pracovišti. „Pro mě bylo velmi přitažlivé jeho vědecké a publicistické angažmá,“ uvedla Petruška Šustrová, která se na výběru nového šéfa ústavu podílela. Pro ni osobně bylo při volbě důležité, aby se ústav víc začlenil do sítě českých akademických institucí, což podle ní Pernesova vize splňuje.
Historik Jiří Pernes je odborníkem na poválečné dějiny a napsal několik historických knih. Vystudoval češtinu, dějepis a muzeologii a v 80. letech vedl malé muzeum ve Slavkově. Je členem politické strany Moravané, což problém nepředstavuje, protože členy politické strany nemohou být pouze radní ústavu, nicméně Pernes přislíbil, že než se stane ředitelem, ze strany vystoupí. Navíc podotkl, že se nejedná o parlamentní stranu.
Šustrová je Žáčkovi vděčná, že ústav vydupal ze země
Žáček se do čela ústavu dostal bez konkurzu, instituci vede od jejího vzniku v roce 2008. Během svého angažmá se dostal za své výroky a kroky mnohokrát pod palbu kritiky, Šustrová se ale i tak domnívá, že je třeba mu vzdát díky. „Žáčkovi nepřestanu být vděčná za to, že ústav vydupal ze země, budiž mu za to čest a chvála,“ uvedla ve Studiu ČT24 Šustrová. Žáček politizaci ústavu odmítá. Jednak podle něj instituce musela vzniknout zákonem – což bez politiků není možné, činnost obou institucí (ÚSTR a Archiv bezpečnostních složek, který pod ústav spadá) byla prý ale nepolitická. „To, že se pak některé výstupy politizovaly, to nebyla chyba ústavu ani archivu,“ domnívá se Žáček.
O vypsání konkurzu na nového šéfa ÚSTR rozhodla rada letos v lednu právě kvůli tomu, že dosavadní ředitel nevzešel z výběrového řízení. Za výběrovým řízením nespokojenost s Žáčkovou dosavadní prací nestála.
