Praha - Ministerstva zadávají většinu zakázek na informační a komunikační technologie (ICT) bez výběrového řízení. V letech 2009 až 2012 v nich přitom šlo o 11 miliard korun. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad. Zaměřil se hlavně na ministerstvo obrany (MO). Podíl zakázek na ICT bez výběrového řízení činil 62 procent, na obraně přitom dokonce 72 procent. MO považuje údaj za zkreslený.
Ve sledovaném období bylo podle ministerstva zadáno několik set IT zakázek, nikoliv pouze 120, jak tvrdí NKÚ. „Úřad nebral v potaz zakázky realizované cestou elektronických tržišť, na kterých je MO největším zadavatelem z celé státní správy. Pokud by NKÚ do kontroly zahrnulo i tyto zakázky, bylo by výsledné procento zakázek bez otevřené soutěže mnohem nižší než 72 procent,“ uvedlo ministerstvo.
Porušení zákona o veřejných zakázkách zjistil NKÚ ve dvou případech, kdy ministerstvo obrany nevyhlásilo soutěž na pořízení softwarových produktů celkem za 88 milionů. „Za této situace nelze zcela vyloučit možnost, že rozpočtové prostředky byly použity nehospodárně,“ upozornil NKÚ. Také s tímto závěrem ministerstvo nesouhlasí. „Šlo o zakázky na rozšíření již používaného softwaru do systémů zabezpečení provozu, kde integrátorem a dodavatelem s autorskými právy byla společnost HP, na kterou přešla práva po fúzi s firmou EDS,“ sdělil mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
Na většinu přidělených zakázek uplatnilo ministerstvo obrany výjimku, při jejich zadání bez soutěže tedy zákon neporušilo. Kontroloři zjistili, že v 99 procentech případů se konečné ceny shodovaly s cenami předpokládanými. NKÚ ale uvedl, že tento postup nemusí být hospodárný, protože ministerstvo při stanovování předpokládaných hodnot dodávek vycházelo z cen, které v podstatě určil současný dodavatel.
Ministerstvo od doby pořízení informačních systémů podle NKÚ nikdy neprovedlo srovnání cen dodávek aplikačního programového vybavení s jeho obvyklou cenou. „Při až dvacetileté závislosti na jednom dodavateli hodnotí NKÚ stanovování cen ve spolupráci s dodavatelem jako nesystémovost, která vytváří prostředí s rizikem nehospodárného vynakládání prostředků státního rozpočtu,“ uvedl NKÚ.
Ministerstvo ovšem uvádí, že ve většině případů jsou nabídky dodavatelů vyšší než jím plánované finanční prostředky. „Při jednáních o uzavření smlouvy pak resort obrany na jedné straně přistupuje v řadě případů k redukci svých požadavků, stejně tak dodavatel je nucen zohlednit resortem obrany vyčleněné finanční prostředky,“ uvedl Pejšek.
Vliv otevřeného řízení na snížení ceny zakázky dokládá mimo jiné studie Evropské komise, podle které zdvojnásobení počtu účastníků v soutěži snižuje hodnotu zakázky přibližně o devět procent, upozorňuje NKÚ. „Ministerstvo obrany si tento efekt ověřilo na zakázce na nový informační systém, kterou vypsalo v roce 2013. V otevřené soutěži vítězná nabídka nakonec dosáhla pouhých 37 procent předpokládané ceny,“ dodal úřad.
