Aby dokázalo hodnotit kvalitu vzdělávání, zaplatilo ministerstvo školství během posledních pěti let 1,2 miliardy korun. Pracovníci Nejvyššího kontrolního úřadu, kteří se hospodařením ministerstva zabývali, však tvrdí, že se kvalita vzdělávání navzdory tak velké investici nezvýšila. Navíc ministerstvo, školy ani rodiče podle kontrolorů nemají k dispozici informace o kvalitě středních a základních škol ani vzdělávacího systému. Ministerstvo výsledky kontroly zpochybnilo.
Více než miliarda, jejímž osudem se NKÚ zabýval, šla na testování žáků pátých a devátých tříd, pilotní projekt jednotných přijímacích zkoušek na střední školy a také na společnou část maturitní zkoušky. Ačkoli ministerstvo výdaje zdůvodnilo snahou získat zpětnou vazbu o dosažené úrovni vzdělání žáků či kvalitě škol, nedozvědělo se ministerstvo, ale ani rodiče či školy nic, tvrdí kontroloři.
Ministerstvo ale závěry NKÚ zpochybnilo. „MŠMT nesouhlasí s tvrzením NKÚ, že uvedené nástroje nepřispěly ke zvýšení kvality ve vzdělávání a že ministerstvo školství, školy ani rodiče nemají k dispozici zpětnou vazbu o úrovni vzdělávání žáků, kvalitě škol ani vzdělávacího systému,“ sdělilo ministerstvo v tiskové zprávě. Ministerstvo odkázalo například na maturitní zkoušku Matematika+, kterou „šestnáct fakult již využívá jako součást kritérií pro přijímání studentů nebo jako podklad pro rozhodování o motivačních stipendiích“.
NKÚ ale viděl největší problém u testování kvality na základních školách, kde mělo každý rok probíhat celoplošné testování žáků 5. a 9. tříd. „Ministerstvo toto celoplošné testování ale nezavedlo, rozhodlo jen o ověřování výsledků na vzorku žáků, a to pouze jednou za čtyři roky,“ poukázal mluvčí kontrolorů Václav Kešner. Zpětná vazba je přitom pro zlepšení výsledků žáků a zvýšení kvality vzdělávání podstatná, doplnil NKÚ.
Ministerstvo samo přiznalo, že zatím neprobíhá každoroční a celoplošné testování žáků 5. a 9. tříd, přesto s výsledkem kontroly nesouhlasí vzhledem k tomu, že „od roku 2014 realizuje ČŠI každoročně elektronické testování žáků, a to v různých ročnících, různých předmětech a gramotnostech, na různě velkých výběrových vzorcích základních i středních škol“.
Zároveň uvedlo, že nástroje hodnocení kvality můžou přispět jen údaji pro školy, aby věděly co zlepšit. Samotnou kvalitu vzdělávání neovlivní, podle mluvčí úřadu Jarmily Balážové na ni nemohou mít vliv peníze vydávané na evaluační nástroje, nicméně podpora samotného vzdělávání, „tedy přípravy učitelů“.
