Německý prezident Frank-Walter Steinmeier přijel do Prahy na svou první oficiální návštěvu Česka ve funkci hlavy státu. Na Hradě ho s vojenskými poctami přivítal Miloš Zeman. I po společném jednání ale panují mezi oběma prezidenty rozpory, co se týká migrace i protiruských sankcí. Úterní návštěva německé hlavy státu byla jen půldenní, odpoledne už má Steinmeier další program v Berlíně.
Německý prezident Steinmeier přijel poprvé do Prahy. Rozpor ohledně migrantů trvá
Prezident Zeman se s německým protějškem neshodl na přijímání migrantů (zdroj: ČT24)
Během společného jednání za účasti některých českých ministrů řešily obě hlavy státu hospodářskou spolupráci Česka a Německa, výstavbu dopravní infrastruktury nebo situaci v EU s ohledem na plánovaný odchod Velké Británie.
Na brífinku po společném jednání se pak oba prezidenti dotkli i migrace. Miloš Zeman přijímání uprchlíků znovu odmítl, a to i v případě, že by za ně mělo dostávat Česko od evropských institucí peníze. „Mám silné pochybnosti o slučitelnosti jejich kultury – mám tím samozřejmě na mysli migranty muslimského typu – s evropskou kulturou.“
Odmítl také, že by Praha byla v migrační krizi nesolidární s ostatními evropskými státy, a poukázal na to, že Česko investuje peníze do rozvojové pomoci v zemích, odkud uprchlíci přicházejí. Právě na pomoc v zemích původu by se podle Zemana měla zaměřit i EU.
„Řekl jsem panu prezidentovi Steinmeierovi, že si dovedu představit velmi účinnou pomoc evropských zemí v zemích původu migrantů, ať už je to elektřina nebo jsou to vodní zdroje, školy či nemocnice a další oblasti,“ prohlásil na brífinku Zeman.
Německý prezident naopak žádá, aby byl respektován rozsudek evropského soudu. Letos v září totiž soudní dvůr Evropské unie zamítl žaloby Slovenska a Maďarska kvůli uprchlickým kvótám. „Verdikt musíme akcepovat, nejenom když se nám to líbí. Jinými slovy právní stát a vláda práva nejsou nic nového, jde o jeden z hlavních principů EU,“ apeloval po jednání Steinmeier.
Německý prezident ale také dodal: „Přirozeně je správné, a říkám to i v Německu, že musíme dát lidem důvod pro to, aby chtěli zůstat v zemi, odkud pocházejí.“ Podle něj to znamená přispívat k hospodářskému růstu a k zajištění právního státu v zemích, odkud migranti pocházejí.
Protiruské sankce? Neporozumění trvá
Prezidenti se neshodli také v otázce protiruských sankcí EU. Zatímco Zeman vyzval k jejich zrušení, protože podle něj nevedou k cíli, podle Steinmeiera nejsou samoúčelné a bude je možné odstranit teprve v okamžiku, kdy se podaří dosáhnout pokroku v mírovém procesu na Ukrajině.
Podle politologa Lukáše Novotného se v otázce protiruských sankcí projevil také nejvýraznější rozpor perspektiv, které německá a česká hlava státu zastávají. „Steinmeier je schopný veřejně mluvit o tom, že Krym byl Ukrajině odebrán protiprávně a na základě toho komentuje události související se sankcemi. To je něco, co od českého prezidenta neuslyšíte. Uslyšíte jen to, že sankce v jeho pojetí nemají smysl,“ uvedl.
GALERIE
Steimeier in Prag
Steinmeier byl několikrát v Praze jako ministr
Miloš Zeman pozval Franka-Waltera Steinmeiera k návštěvě Prahy letos v únoru poté, co byl bývalý německý ministr zahraničí zvolen prezidentem. V blahopřejném dopise tehdy ocenil jeho přínos k česko-německým vztahům.
Šéf hradní diplomacie Rudolf Jindrák označil cestu za „nástupní audienci“ a připomněl, že Steinmeier už byl takto i u dalších sousedů Německa, například ve Francii, Rakousku či v Polsku.
Zpravodaj České televize v Berlíně Václav Černohorský připomněl, že půldenní návštěva Prahy byla ze všech zmíněných cest vůbec nejkratší – a zároveň upozornil na to, že v české metropoli zněla od Steinmeiera stejná slova jako ve Varšavě: „Doslova zopakoval, co řekl v Polsku: Potřebujeme vás v rámci řešení evropské krize. Potřebujeme řešit věci společně. Spory se mohou odehrát stranou.“
Frank-Walter Steinmeier navštívil Prahu v minulosti opakovaně jako ministr zahraničí, nyní dorazil poprvé ve funkci prezidenta. Naposledy byl v Česku jeho předchůdce Joachim Gauck, který se v listopadu 2014 zúčastnil na Albertově vzpomínkových akcí u příležitosti 25. výročí sametové revoluce. Gaucka tehdy zasáhlo jedno z vajec, kterými demonstranti házeli po Zemanovi.
Zeman byl na poslední návštěvě Německa v říjnu 2014. V Lipsku se zúčastnil vzpomínkových akcí na 25. výročí protivládních demonstrací v bývalé Německé demokratické republice, které vyvrcholily pádem Berlínské zdi a následně i zhroucením východoněmeckého komunistického režimu.