Praha – Na desítkách míst v Česku si dnes lidé připomínají památku prvního československého prezidenta. Od jeho narození dnes totiž uplynulo již 162 let. Speciální programy k výročí jeho narození připravili třeba obyvatelé hlavního města, v Plzni, Karlových Varech nebo Chomutově. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová položila v 11:30 kytici u sochy T. G. Masaryka na Hradčanském náměstí.
Většina lidí zná prvního československého prezidenta jen z dobových dokumentů a pomníků. Jaký byl Masaryk v soukromí, ví podle historiků málokdo. I proto se v Česku koná řada výstav, které mají přiblížit nejen jeho činy, ale i jeho osobu. Masaryk se na sklonku první světové války zasloužil o vznik samostatného svobodného Československa. Za své demokratické názory získal několikrát nominaci na Nobelovu cenu míru.
V šíření demokracie pak pokračovaly i jeho děti
„Obávám se, že ten kamenný Masaryk, který na nás opět shlíží z nejrůznějších piedestalů, se stává pro mnohé pouhým prázdným symbolem, poněkud zidealizovaným a dobovými zájmy upravovaným velikánem,“ podotkl prezident Václav Klaus. Konzervativní Masaryk vyznával rodinné hodnoty, s manželkou Charlottou strávil pětačtyřicet let.
Odkaz svobody pro Československo tak nesly dál jeho děti. Syn Jan byl v dvacátých letech tajemníkem československého ministra zahraničí a budoucího prezidenta Edvarda Beneše, vnučka Anna – historička – ovlivnila i dění v zemi po roce 1989.
Masaryk se vrátil v roce 1918 z emigrace v Paříži. Tento rok také přednesl na Hradě své první poselství k Národnímu shromáždění. Zahájil ho slavným citátem z Kšaftu Komenského, že vláda věci Tvých k Tobě zase se obrátí, ó lide český. Masaryk byl zvolen opět v roce 1920 a poté ještě dvakrát, v roce 1927 a 1934. Do posledního volebního boje se proti Masarykovi postavil i Klement Gottwald. Masaryk jako prezident často zasahoval do vnitropolitických sporů a byl představitelem tzv. hradní politiky. Jeho autorita napomohla rychlé konsolidaci poválečných poměrů na bázi parlamentní demokracie.
Úřad prezidenta zastával až do roku 1935, kdy ze zdravotních důvodů abdikoval. V důsledku věku, špatného zdraví a i neschopnosti demokrata a humanisty plně pochopit totalitní diktaturu nepovažoval za možné stát v čele státu v době hrozících nebezpečí. To kalné ráno, to si pamatuj, mé dítě, truchlil s mnohými básník Jaroslav Seifert, když Masaryk na sklonku léta 1937 na zámku v Lánech zemřel. Jeho pohřeb se 21. září stal velkou manifestací zármutku, ale také víry v demokracii všech demokraticky cítících občanů státu bez ohledu na národnost.
Sbírka na pomník pro Masaryka
Obyvatelé Mostu začali mezi sebou vybírat na novou sochu TGM. Původní bronzovou sochu, kterou před více než 70 lety odhalili v dnes již neexistujícím starém Mostě, zničili v roce 1938 nacisté a bronz přetavili na zbraně. Po válce byla obnovena, v padesátých letech ji ale tajně zlikvidovali komunisté. Její zbytky dodnes leží ve sklepě místního muzea. Nová socha by měla co nejvěrněji kopírovat originál, vytvoří ji sochař Jaroslav Šindelář. Nápad obnovit 3 a půl metru vysoký pomník vznikl při přípravě výstavy historických fotografií Mostu. Dárci mohou přispět do speciálních kasiček nebo na konto projektu až do konce roku 2013. Nová socha bude stát dva miliony korun, v centru města by se měla objevit na podzim 2014.
