Praha – Kabinet Petra Nečase připustil úpravy konkrétních zákonů, které dnes v rámci projednávání stížnosti opozičních poslanců zrušil Ústavní soud (ÚS). Ze 14 reformních zákonů vyškrtl veřejnou službu pro nezaměstnané a zrušil některé další věci, zejména v zákoně o zdravotních službách. Předseda vlády Petr Nečas a ministryně práce Ludmila Müllerová nyní chtějí nález ÚS detailně pročíst, verdikt, který reformní zákony jako celek ochránil, ale v zásadě vítají. A jako vítěz se cítí i opozice.
Poslanci ČSSD se u ÚS domáhali zrušení 14 reformních norem kvůli proceduře jejich schvalování ve sněmovně loni v listopadu, vadily jim i některé konkrétní body zákonů. Uspěli jen částečně:
- Ústavní soud uznal, že postup koalice, která závěrečnou rozpravu o zákonech sloučila, byl v rozporu s jednacím řádem sněmovny; vzhledem k tomu, že o zákonech se debatovalo už dříve, to ale podle ÚS nevedlo k porušení základních ústavních principů.
- Ústavní soud odmítl některé body vládních zákonů. Podle něj například nesmí úřad práce vyřadit z evidence člověka, který odmítne veřejnou službu. Ta je totiž podle soudu v rozporu se zákazem nucené práce i některými základními právy. Dříve bývala veřejná služba určena jen pro lidi v hmotné nouzi, jimž umožňovala zvýšit si příspěvek na živobytí. Reforma poslala do veřejné služby i uchazeče o zaměstnání po dvou měsících v evidenci.
Premiér Petr Nečas (ODS) rozhodnutí soudu přijal. „Rozhodnutí Ústavního soudu respektuji, jakkoliv ne se vším můžu a musím souhlasit,“ reagoval na závěry soudu. Vláda podle něj nyní potřebuje „velmi pečlivě prostudovat“, jak soudci své závěry vysvětlují. Z odůvodnění pak vláda podle Nečase učiní „konkrétní legislativní závěry z hlediska úpravy těchto norem“.
Obdobně jako předseda vlády se vyjádřil i ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09): „Každý politik musí respektovat rozhodnutí Ústavního soudu jako konečné.“ Jeho stranická kolegyně a ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová podle svých slov zváží, zda nepřipraví návrh nových pravidel veřejné služby, kterou dnes Ústavní soud zrušil. Rozhodne po prozkoumání jeho verdiktu.
Poslanec ODS Marek Benda, jenž před soudem zastupoval sněmovnu, uznal, že způsob projednání byl na hraně zákona, ale bylo to podle něj dáno tím, že se opozice chovala za hranou slušného jednání (obstrukce). Verdikt soudu přijal pozitivně: „Zákony byly potvrzeny, soud řekl nějaké limity ve vztahu k jednacímu řádu, ale současně uznal, že jejich případné překročení v tomto případě nezakládá neústavnost zákonů.“
Také Jiří Pospíšil (ODS) rozhodnutí soudu plně respektuje. Jak ale zdůraznil v Událostech, komentářích, měl by podle něj být institut veřejných prací v českém právu obsažen. „Je třeba říct občanům, že měl svůj smysl zabránit zneužití dávek. Myslím, že je správné, pokud u určité vrstvy nezaměstnaných je dána takováto možnost práce, protože jinak dochází ke ztrátě pracovní motivace, pracovních návyků a šance těchto lidí v budoucnu se zapojit do práce je mnohem nižší,“ upřesnil.
Jako vítěz se cítí i ČSSD
Jako vítěz se ovšem cítí i opozice, místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD) označila verdikt za zadostiučinění, protože Ústavní soud „zrušil v podstatě všechna ustanovení, která byla věcně napadena“. „Svým způsobem velkým zadostiučiněním pro opozici“ bylo podle Gajdůškové i to, že Ústavní soud konstatoval několik porušení zákona o jednacím řádu sněmovny při závěrečném schvalování balíčku, když koalice prosadila sloučení rozpravy a řečnické lhůty.
Místopředsedkyně ČSSD Marie Benešová potom vlastní rozhodnutí týkající se povinné veřejné služby uvítala. „Mám spoustu klientů, kteří jsou takto poškozeni, a ti sami to cítili jako něco naprosto nelidského a otřesného,“ uvedla. „Pokud ze zákona vypadne institut veřejné služby pro nezaměstnané, tak je to velký úspěch. Úspěch pro ty, kteří deset až patnáct let pracovali, platili si sociální pojištění a po dvou měsících, kdy jsou na úřadech práce, musí pracovat zadarmo, přestože se pro tento případ pojistili a měla by jim být vyplácena podpora v nezaměstnanosti,“ dodal Jeroným Tejc.
Skeptičtěji se k verdiktu staví předseda KSČM Vojtěch Filip. „Změny, které provedl Ústavní soud, nepovažuji za zásadní,“ uvedl.
