Brno - Premiér Petr Nečas (ODS) dnes při výslechu u Ústavního soudu (ÚS) prohlásil, že kdyby jeho kabinet neprosadil balíček úspor v sociální oblasti do konce minulého roku, vznikly by škody v řádu desítek miliard korun. Dokonce zmínil částku až 45 miliard korun za celý letošní rok. Hrozbou ztrát a prohloubení rozpočtového schodku Nečas omlouval to, že vláda balíček prosadila v parlamentu nezvykle rychle - ve stavu legislativní nouze. Právě kvůli procesu schvalování se ČSSD obrátila na soud s návrhem na zrušení celého úsporného balíčku. ÚS po dopolední části odročil jednání na 22. února, kdy bude pokračovat výslechem předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslavy Němcové (ODS). Její svědectví navrhl zástupce sociálních demokratů Bohuslav Sobotka, soud mu po uzavřené poradě vyhověl. Vyslechnout Němcovou dnes nebylo možné, po dopolední části jednání musela soud nutně opustit.
Předseda soudu Pavel Rychetský mimo jiné Nečase žádal, aby mu vysvětlil, jaká mimořádná situace odůvodňovala vyhlášení stavu legislativní nouze. Podle Rychetského přitom hrozba neschválení státního rozpočtu není dostatečným důvodem. „Přijímání státního rozpočtu není žádná mimořádná situace, to se dělá každý rok po desetiletí, po staletí,“ řekl Rychetský.
Nečas hovořil o obavě z obstrukcí opozice, kvůli kterým by se nepodařilo přijmout potřebné zákony včas. Kdyby prý opozice nevetovala zkrácení druhého čtení na 15 dní, legislativní proces by proběhl normálně. Vláda se podle Nečase bála toho, že pokud škrty neprojdou, sníží se rating České republiky, což přinese další ztráty.
„(Při řádném legislativním procesu) by šlo minimálně o dvouměsíční výpadek. To znamená v případě tohoto konkrétního zákona, a chci zdůraznit, že tyto zákony byly vždy posuzovány jako jeden balíček, a my považujeme za naprosto legitimní názor, že by bylo stejně postupováno vůči všem zákonům, vznikly by škody v řádu několika miliard korun bez dluhové služby s tím, že já to považuji za legitimní důvod srovnatelný s povodněmi, kde se považuje za legitimní použití stav legislativní nouze,“ uvedl při výslechu Nečas. Naopak podle lídra ČSSD Bohuslava Sobotky to byl celé jenom trik, jak vyřadit opozici z parlamentní debaty.
Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09):
„Úsporná opatření v mém rezortu představují částku přibližně 23 miliard korun. Jde o částku, kterou není možné vyrovnat jiným způsobem. To znamená, že zrušení úsporného balíku Ústavním soudem by znamenalo velmi vážné narušení už schváleného rozpočtu na rok 2011.“
Sociální demokraté požadují u ÚS, aby zrušil balíček jako celek, tedy kompletní zákon o úsporných opatřeních v působnosti ministerstva práce a sociálních věcí. Důvod je takový, že podle ČSSD žádný stav legislativní nouze nebyl. Nelíbí se jí ani to, že vláda nechala návrh projednat Senátem ve starém složení. Horní komoru Parlamentu po podzimních volbách ovládla levice. Napadený zákon však po volbách schválili ještě původní senátoři, většinou sympatizující s nynější vládní koalicí.
ČSSD míří k Ústavnímu soudu i s dalšími stížnostmi: na omezení podpory stavebního spoření a neproplácení nemocenské v prvních třech dnech. Verdikty lze ovšem čekat až po rozhodnutí o sociální škrtech.
Balíček škrtů v sociální oblasti podle vlády umožní úspory až 24 miliard korun a pomůže při snižování schodku státního rozpočtu. Zákon provádí řadu změn v oblasti nemocenského pojištění, státní sociální podpory a státní politiky zaměstnanosti. Jde například o nemocenskou, rodičovský příspěvek, sociální příspěvek, porodné a příspěvek na péči.
Přehled změn obsažených v balíčku úspor v sociální oblasti:
- Nemocenská se vyplácí po celou dobu nemoci ve výši 60 procent denního vyměřovacího základu. Předtím se procento zvyšovalo po 30. dni nemoci na 66 procent, po 60. dni na 72 procent
- Stát nemocenskou proplácí až od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, namísto předchozího 15. dne. Zaměstnavatelé tak proplácejí o týden navíc. Opatření bude platit tři roky
- Sazba pojistného na sociální zabezpečení je pro zaměstnavatele zachována na 25 procentech (nebyla snížena na 24,1 procenta)
- Zaměstnavatelé si nemohou odečíst polovinu náhrady mzdy poskytnuté za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény od pojistného na sociální zabezpečení, které má zaměstnavatel odvádět
- Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) si může určit vyšší měsíční základ pro odvod pojistného na nemocenské pojištění, než odpovídá jejím příjmům, jestliže si určí měsíční vyměřovací základ pro placení záloh na pojistné na důchodové pojištění minimálně ve stejné výši nebo vyšší
- Zaměstnavatelé do 25 zaměstnanců se mohou přihlásit do zvláštního systému placení pojistného na nemocenské pojištění se sazbou pojistného o jeden procentní bod vyšší (z 2,3 procenta na 3,3 procenta). Díky tomu si mohou odečíst z pojistného polovinu z náhrady mzdy vyplácené za dočasné pracovní neschopnosti
- Maximální vyměřovací základ pro placení pojistného na sociální zabezpečení zaměstnanci a OSVČ zůstává na úrovni roku 2010, což je 72násobek průměrné mzdy
- Omezení výplaty sociálního příplatku pouze pro rodiny, kde jeden rodič pečuje o dlouhodobě nemocné, dlouhodobě zdravotně postižené či těžce zdravotně postižené dítě. Dále náleží rodinám, kde alespoň jeden z rodičů pečující o dítě je sám nezaopatřeným dítětem, tedy mu je méně než 26 let
- Změny v pobírání rodičovského příspěvku ve tříleté a čtyřleté variantě. Celková vyplacená částka se sjednotila na 216.000 korun
- Porodné se vyplácí pouze za první narozené dítě výhradně těm rodinám, jejichž příjem nepřesáhne 2,4násobek životního minima
- Přibylo důvodů, ze kterých je možné agentuře či úřadu práce odejmout povolení ke zprostředkování zaměstnání
- Lidé registrovaní na úřadu práce nemohou pobírat dávky a současně pracovat, jak tomu bylo v minulosti ve vybraných případech
- Lidé, kteří odejdou ze zaměstnání po dohodě se zaměstnavatelem či na vlastní žádost, mají nárok pouze na nižší podporu v nezaměstnanosti, ve výši 45 procent průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu
- OSVČ má nárok na překlenovací příspěvek, pokud není registrována jako uchazeč o zaměstnání
- Podpora v nezaměstnanosti se vyplácí až po uplynutí doby, která odpovídá vyplacenému odstupnému nebo odchodnému
- Příspěvek na péči se v prvním stupni snížil z 2000 na 800 korun měsíčně
- Vláda může nařízením stanovit okruh zaměstnanců, se kterými bude možné sjednat smluvní plat, a to mimo stanovené platové tarify pro platové třídy a platové stupně.
