Praha – Příběhy dětí, které mohou navzdory postižení docházet do běžné základní školy, sbírá v rámci projektu Generace Fair 2013 Liga lidských práv. Organizace udělující ocenění férová škola mapuje ZŠ, které přistoupily k takzvanému inkluzivnímu vzdělávání a žáky s lehkým mentálním nebo tělesným postižením začleňují do klasické výuky. Loni se jich v základních školách vzdělávalo přes 40 tisíc.
„Snažíme se mapovat ty příběhy, kdy mají děti to štěstí, že můžou navštěvovat běžnou ZŠ společně s kamarády, spolužáky a dětmi z jejich okolí v místě jejich bydliště,“ přiblížil sociolog Ligy lidských práv Marek Zemský. Upřesnil, že může jít o děti s lehčím tělesným postižením třeba s omezenou hybností, v případě sníženého intelektu se jedná o děti s lehkým či středním mentálním postižením.
Když takové dítě skončí ve speciální škole, bývá vytrženo z prostředí, kde vyrůstalo, tyto vzdělávací instituce bývají mnohdy vzdálené, dítě proto musí trávit většinu času vzdáleno od rodiny a kamarádů. Postupem doby se mu snižuje možnost uplatnění na trhu práce, a protože se těmto dětem dostává vzdělání v prostředí podobně znevýhodněných, ztrácejí konfrontaci s běžným světem. Postupně pak upadají do sociální izolace.
Sociolog Ligy lidských práv Marek Zemský:
„Ani po 20 letech demokratického vývoje se Česká republika nedokázala oprostit od segregačního systému, který tady panoval 50 let. Nedivím se, že řada lidí má ze změny obavu.“
I jistá míra posměchu či šikany spadá podle Marka Zemského do běžné interakce, nastávají pak situace, které by otevřená škola měla umět řešit. „Podle názoru naší organizace jde mnohdy o problém dospělých, když poukazujeme na nějakou odlišnost druhých, který na děti přenášíme,“ dodal.
