Praha – Prezident Miloš Zeman ocení státním vyznamenáním in memoriam faráře z Lidic Josefa Štemberku. Ten byl v červnu 1942 spolu s ostatními muži při likvidaci obce zastřelen. Od prezidenta by měl získat medaili Za hrdinství. Podle některých historiků mu osudného dne gestapo nabídlo milost, farář ji prý ale odmítl. Štemberka už v devadesátých letech posmrtně obdržel Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy.
Lidické neopustil ani v nejtěžší chvíli. Dostane Medali za hrdinství
Státní vyznamenání dostane in memoriam lidický farář (zdroj: ČT24)
Pro místní byl Štemberka autoritou celých 33 let, kdy sloužil v lidické faře – a se svými blízkými zůstal až do poslední chvíle. Jeho výjimečnou roli nyní vyzdvihla Poslanecká sněmovna, která podala Hradu návrh na farářovo ocenění. Na slavnostní shromáždění si medaili přijde převzít praneteř Ludmila Markovová-Lojdová.
Díky Štemberkovi si Lidičtí zachovali důstojnost
V době, kdy nacisté 10. června 1942 vtrhli do vesnice, už měl být Štemberka v rodinné vilce v Pecce a na jeho místo měl nastoupit nový farář. Toho ale zdrželi povinnosti v bývalém působišti. Pouhých několik dnů navíc tak pro faráře Štemberku znamenalo nejen konec kariéry, ale i života. „Měl na vybranou. Skutečně byl varován, že se nemá do Lidic vracet, přesto učinil opak,“ tvrdí Markovová-Lojdová. Na svého prastrýce prý vzpomíná jako usměvavého, tajemného, ale obětavého.
Stejně jako ostatní lidičtí muži byl přiveden na statek, odkud posléze vyváděli jednotlivé skupiny k popravě. Zatímco nacisté venku stříleli jeho farníky, se zbylými se modlil. Měl to být i jeden z důvodů, proč na smrt odcházeli poklidně, vzpřímeně bez známek slabosti. Na popravu šel jako jeden z posledních.
GALERIE
Lidice - 1942
Někteří badatelé, jako František Křelina v knize Každý své břímě, se přitom domnívají, že nacisté nabídli Štemberkovi dobrovolný odchod, což měl kněz odmítnout a přijmout úděl všech lidických mužů. S podobnou verzí se ale jiní experti neztotožňují. „Myslím, že taková nabídka se nedostavila. Gestapo a nacistický režim měl ke kněžím velice záporný vztah a nevidím důvod, proč by tato nabídka měla padnout. To ale nijak nesnižuje Štemberkovu velikost,“ prohlásil vojenský historik Eduard Stehlík. O této možnosti se měli zmiňovat zatčení nacisté po válce, spekuluje se, že tak činili se záměrem získat sympatie.
Chystal si novou vilu v rodné Pecce
Štemberka se narodil do chudé rodiny v Podkrkonoší v roce 1869. Z Pecky nejprve zamířil na gymnázium v Jičíně a později studoval teologii v biskupském semináři v Hradci Králové. Vysvěcen byl v roce 1894 a v následujících patnácti letech působil jako farář v několika obcích, např. Čestíně, Staršově nebo Kolčí. Teprve v roce 1909 se na dlouhou dobu usadil na lidické faře. Společnost mu zde dělala hospodyně Antonie Škrdlová, které se podařilo přežít koncentrační tábory.
Josef Štemberka
V místě, kde v Pecce stávala jeho rodná roubená chalupa, nechal ve třicátých letech postavit vilu. Měl zde strávit stáří, až z Lidic odejde. Bydlel by tu se svými třemi sestrami. Prorocky se projevil s příchodem války, kdy inicioval zakoupení většího množství šatstva pro děti, ale plán s klidným stářím se mu nesplnil. Sice se v roce 1942 podařilo dotáhnout výstavbu nového domu do konce, ale květnové stěhování se muselo posunout, jelikož jeho nástupce potřeboval několik dní navíc.
Farář byl s gestapem konfrontován už během jejich prvního zásahu v Lidicích po atentátu na říšského protektora. Čtvrtého června přišli do rodin Horákových a Stříbrných, prohledali také sídlo faráře. O pět dnů později se vracel z Kladna ze zkoušky z němčiny určené veřejným zaměstnancům a kněžím a projevoval obavu o svou osadu. Druhý den přišel velký zásah nacistických sil.
GALERIE
Josef Štemberka zdroj: ČT24
Během zadržení byl Štemberka fyzicky napaden. Měl tak učinit Max Rostock z kladenského gestapa. Toho přitom čekal pozoruhodný osud. V roce 1950 byl vydán do Československa jako válečný zločinec, ale namísto trestu smrti tajně skončil pouze ve vězení. V roce 1960 se z něj dokonce stal komunistický agent do SRN.
Zato obyvatelé Lidic tehdejší červnový den čelili horšímu osudu. Muži byli postříleni, ženy poslány do koncentračních táborů a děti měly jít na převýchovu, i když většina zahynula. Štemberka alespoň mužům pomohl ulehčit poslední cestu. Jako farář setrval se svými až do konce.