Brno - Lidé bez způsobilosti k právním úkonům nesmí být paušálně zbaveni volebního práva. Soudy musejí přezkoumávat okolnosti jednotlivých případů a zjistit, zda konkrétní lidé porozumí smyslu, účelu a výsledku voleb. Pokud zjistí, že postižení a nemocní volbám rozumí, nesmí je zbavit způsobilosti úplně, ale jen částečně, a tak jim umožnit výkon volebního práva. Vyplývá to z dnešního nálezu Ústavního soudu. Zároveň platí, že ten, kdo je schopen volit, nemůže být úplně zbaven právní způsobilosti. Nyní jsou lidé bez způsobilosti automaticky zbaveni volebního práva, což je podle Ligy lidských práv chyba. Problém se v Česku podle údajů ligy týká asi 25 tisíc lidí.
„Řada osob je zbavena možnosti volit, aniž by jejich způsobilost volit byla individuálně zkoumána,“ řekl soudce zpravodaj Miloslav Výborný. Podle Výborného někteří lidé třeba nejsou schopni nakládat s pěnezi, ale to ještě automaticky neznamená, že nedokážou volit. Nálezem se musí řídit soudy při novém rozhodování o úplném či částečném zbavení způsobilosti k právním úkonům.
Rozhodnutí ale může prospět i těm, kteří už o způsobilost přišli. Mohou se obrátit na soud s návrhem na částečné navrácení způsobilosti. „Problematika volebního práva se výslovně v těch rozhodnutích většinou neřešila. Rozhodnutí Ústavního soudu se jeví jako průlomové a do budoucna bude bezpochyby soudy respektováno,“ uvedl soudce Obvodního soudu pro Prahu 3 David Vláčil.
Soudce Miloslav Výborný:
„Zásadní chybou je, že obecná justiční praxe vůbec nebere v úvahu, že existují také ústavní práva, která by měla být při zbavování způsobilosti k právním úkonům respektována. To se houfně neděje.“
Právník Ligy lidských práv Maroš Matiaško: „Je to jen částečný úspěch. Byli bychom raději, kdyby ústavní soudci spornou část zákona zrušili. Nález je složitý, obecné soudy budou mít při jeho aplikaci potíže.“
Ústavní soud se konkrétně zabýval případem Jiřího Soldána z Brna, jenž se nemohl zúčastnit voleb do Senátu v roce 2008. Jeho stížnost i návrh na zrušení části zákona sice ústavní soudci zamítli, ale v nálezu naznačili, jak mají soudy v podobných případech postupovat. Podle Soldánovy stížnosti je právo volit jedním ze základních práv v demokratické společnosti. Soudy dosud většinou detailně nezkoumaly, zda je konkrétní člověk bez způsobilosti k právním úkonům schopen vybrat poslance nebo senátora.
V souvislosti s kauzou se na Ústavní soud obrátilo 25 mezinárodních nevládních organizací, akademických pracovišť a odborníků, kteří se zabývají právy postižených lidí. Ve společném dopise vyjádřili přesvědčení, že právní úprava je nevhodná. „Česká republika je vázána Úmluvou OSN o právech osob s postižením a má povinnost zrušit zákony, které odpírají výkon volebního práva osobám se zdravotním postižením,“ stojí v dokumentu.
