Léčebné konopí krotí nekončící bolest. Česká produkce se bude prodávat možná až příští léto

Nahrávám video

Víc než čtyři roky platí zákon, podle kterého má být v lékárnách běžně dostupné léčebné konopí. Lék, který pomáhá stovkám pacientů s chronickou bolestí, ale není. Vypěstovala se jen jedna várka a další státní tendry neměly vítěze. Experti mluví o státní byrokracii a zbytečných průtazích. Státní ústav pro kontrolu léčiv se ohání zákonem. České konopí bude nejspíš dostupné až příští rok v létě. Tématem se zabývala Tereza Strnadová v pořadu Reportéři ČT.

Konopí pro léčebné účely se v Česku zavedlo zákonem v roce 2013. Česko bylo po Holandsku teprve druhou zemí v Evropě, která zákonem garantovala dostupnost léčebného konopí v lékárnách.

„V ortopedii se léčebné konopí používá pro léčbu dlouhodobých, bolestivých, těžko zvládnutelných stavů. Bývají to nějaké degenerativní onemocnění kloubů, většinou starších pacientů čili vlastně pomocí toho konopí bojujeme s chronickou bolestí,“ přiblížil ortoped Jaroslav Mitlener. Navzdory zákonu léčebné konopí ale nyní předepisovat nemůže. „Není v lékárně,“ vysvětluje.

Teď jsme zrovna dokončili studii, podle níž přibližně 800 tisíc lidí v České republice někdy během roku užije konopný produkt pro léčebnou záležitost. Převážně jsou to lidé starší čtyřiceti let.
Jindřich Vobořil
národní protidrogový koordinátor

V lékárnách není k dostání už několik týdnů, přestože usnadňuje život desítkám až stovkám lidí, kteří trpí bolestmi. Je mezi nimi i invalidní důchodkyně Jana Slámová z Brna. Kvůli vrozené vadě má neustálé bolesti zad. „Mě to ani na vteřinu nepřestává bolet. A když jsem brala konopí vždycky na noc, tak je bolest utlumená a ohromně mi to pomáhá,“ přiblížila Slámová. Kromě toho bere 25 prášků denně. „Beru opiáty, ale ty bolest tlumí jenom částečně. Nejlepší je konopí,“ podotkla.

Podobnými bolestmi trpí i invalidní důchodce Albín Galasch. Kvůli deformaci páteře má bolesti, které nikdy nepřecházejí. Podstoupil už dvě operace, které ale nepomohly. „Nevydržím ani chodit, ani sedět, ani ležet,“ přiblížil. I jemu lékař předepsal na bolest léčebné konopí a Albín Galasch dokázal po mnoha letech usnout na víc než půl hodiny, aniž by ho neustále budila vystřelující bolest z páteře. „Tolik mě to otupí, že můžu usnout. Spím tři čtyři hodiny v tahu,“ řekl.

„Pacient bere třeba pět šest druhů léků, protože je potřeba ovlivnit každou dráhu vedení bolesti do mozku,“ popsal situaci lékař z Centra bolesti Fakultní nemocnice u svaté Anny Radovan Hřib. „V okamžiku, kdy jsme do toho mohli vstoupit s konopím minimálně na noc, se pacient výrazněji vyspal, nemusel pak přes den tolik doplňovat těch léků, které si bere jenom příležitostně. Výrazně z toho profitovali alespoň ti pacienti, u kterých jsme to zkusili,“ doplnil.

Na začátku září dobrala Jana Slámová poslední pilulku léčebného konopí, kterou měla na předpis. Jinak než na předpis to ani nejde. Další recept ale vůli výpadku v lékárnách nedostala. „Konopí je na trhu jenom přerývaně,“ zmínil lékař a spoluautor zákona o léčebném konopí Tomáš Zábranský. Podle Mitlenera by se asi těžko vysvětlovalo, že stát není schopen zajistit poměrně jednoduchou terapii bylinkami. Za více než čtyři roky, kdy zákon platí, bylo v lékárnách dostupné české konopí jen zhruba deset měsíců.

Dva tendry na konopí vyšly naprázdno, poslední přinesl vítěze

Zajistit, aby bylo konopí dostupné a za co nejnižší cenu, má za úkol Státní ústav pro kontrolu léčiv a zástupkyně ředitele ústavu Irena Storová nemůže souhlasit s tím, že by konopí nebylo dostupné. „Má to tam zcela jistě nějaké pauzy, kdy se vypisují výběrová řízení,“ podotkla. Odkazuje také na konopí z dovozu.

Státní ústav pro kontrolu léčiv vyhlásil v minulosti celkem čtyři výběrová řízení. První tendr vyhrál Tomáš Krajča se společností Elkoplast a holandským partnerem. To bylo v roce 2015. Další dva tendry v letech 2016 a 2017 byly neúspěšné, protože se buď nepřihlásil nikdo, anebo nikdo nesplnil požadavky státní agentury. Dva roky chybí domácí pěstitel, který by pokryl poptávku a nahrazuje se drahým dovozem ze zahraničí, který podle odborníků nestačí.

Čtvrtý tendr vyhrál až teď zase Tomáš Krajča. Zakázka je za více než šest milionů korun na čtyřicet kilo dvou druhů léčebného konopí na přibližně čtyři roky. Natáčení ve své pěstírně odmítl. „Teprve uvidíme, jak to všechno dopadne, to se nedá všechno předjímat, je tam ještě hodně otazníků,“ podotkl Krajča. Doufá ale, že to už bude ze strany státu lepší.

V tuto chvíli se čeká na vypěstování českého konopí. Do lékáren se dostane zřejmě až příští rok v létě. „Počítejme zhruba interval osmi až deseti měsíců,“ uvedla Storová. „Jsem přesvědčena, že jsme v rámci našich možných kompetencí udělali maximum, co jsme mohli. Jestli to stačí, to musí říct pacient, případně lékaři,“ prohlásila.

Podle odborníků je problém, že pojišťovny konopí neproplácí

Další rovinou v problematice léčebného konopí je jeho cena. „První v Čechách vypěstované konopí měli pacienti dostupné za 100 korun za gram. Koncentrace hlavní účinné látky tam byla přes dvacet procent. Následně se na měsíc a půl zhruba objevilo konopí z dovozu, jehož cena byla někde přes 300 korun za gram, ale v přepočtu na tu hlavní účinnou látku to vychází na 600 korun, takže po půl roce, co v lékárně nebylo dostupné, se pro pacienty cena zvedla šestkrát, aby následně zase nebylo dostupné,“ podotkl lékař z Mezinárodního institutu pro konopí a kanabinoidy Pavel Kubů.

Slámová, která možnost léčebného konopí využila, zmínila, že na tři měsíce český výrobek vyšel na pět tisíc. „Každý si to dovolit nemůže,“ poznamenala. „Kdyby se konopí zdražilo, tak já bych si ho už nemohla dovolit z invalidního důchodu,“ dodala.

Kubů zároveň připomněl, že v důvodové zprávě, která byla součástí legislativního návrhu, bylo uvedeno, že licence na lokální pěstování léčebného konopí mají být uděleny minimálně tři. „Aby se zvýšil konkurenční tlak na cenu toho produkovaného konopí, a tudíž, aby pacienti měli dostupné za co možná nejnižší cenu,“ řekl.

Problém podle expertů je, že léčbu konopím, které potřebují nejvíc staří lidé a invalidé, neproplácí zdravotní pojišťovny. Státní ústav pro kontrolu léčiv a Všeobecná zdravotní pojišťovna svalují vinu jeden na druhého. „Pro pacienta, u kterého identifikuje jeho lékař, že je to pro něho jediná léčba, může lékař podat žádost na zdravotní pojišťovnu a zažádat o přidělení úhrady. Takže cesta tam je,“ řekla zástupkyně ředitele ústavu pro kontrolu léčiv.

Lucie Krausová z tiskového oddělení VZP ale namítá, že individuálně připravované léčivé přípravky s obsahem konopí není možné hradit z veřejného zdravotního pojištění, protože pro ně není Státním ústavem pro kontrolu léčiv stanovena úhrada.

Mnozí pacienti se, ať už kvůli ceně, nebo kvůli chybějícímu legálnímu konopí v lékárnách, uchylují k nelegálnímu jednání a pěstují si ho sami. To je však za hranou zákona. „Když řeknu pacientům, že si to budou platit sami a bude je to stát šest nebo sedm tisíc, tak řeknou, že si to nemůžou dovolit a že řeknou synkovi, ať jim něco zasadí za domem. Jsou samozřejmě potom v zóně nelegální,“ popsal Zábranský. Ani sami lékaři nedoporučují amatérské pěstování konopí. „Pokud si to člověk pěstuje doma sám, tak nemá jistotu kvality,“ řekl Mitlener.

„Lidé musí dostávat léčivo, které splňuje velmi přísné parametry,“ dodal Zábranský s tím, že ještě horší je to s černým trhem. „Vůbec nevíte, co tam je. Některé gangy do toho stříkají tekuté olovo, aby to bylo těžší, což při patřičné dávce zabije i zdravého,“ upozornil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
11:05Aktualizovánopřed 16 mminutami

Pásy mohou zmírnit následky nehod, v meziměstských autobusech ale být nemusejí

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 56 mminutami

VideoProcházková: Zastropování důchodového věku bude později. Nesplnitelné sliby, míní Grolich

Důchodci starší 80 let by mohli od ledna dostat k běžné valorizaci penze 500 korun měsíčně navíc. O stejnou částku by mohl důchod vzrůst penzistům, kteří dosáhnou 90 či 95 let. Rozšíření valorizací schválila v pondělí vláda, avizovanou štědřejší valorizaci důchodů pro všechny penzisty ale do novely nakonec nezařadila. Zastropování věku odchodu do důchodu, které kabinet zmiňoval v programovém prohlášení, přijde podle senátorky Věry Procházkové (ANO) až v roce 2030, není podle ní kam spěchat. Argumentovala přípravou „pořádné důchodové reformy“. Podle hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha je plán mimo toto volební období, sliby označil za nesplnitelné. „Rozdávání peněz“ podle něj důchodovému systému nepomůže. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 2 hhodinami

Války, katastrofy i přetlak turistů. OECD radí, jak řešit problémy cestovního ruchu

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).
před 4 hhodinami

Okřídlený šíp jen do roku 2029. Plzeňské Škodě skončí licence na logo i značku

Škoda Group, přední evropský výrobce vozidel pro veřejnou dopravu, připravuje novou korporátní identitu. Nové jméno a logo musí mít firma ze skupiny PPF nejpozději do konce června 2029. Novou značku chce představit v září 2028 na berlínském veletrhu InnoTrans, což je největší světová přehlídka dopravní techniky, řekl mluvčí Škody Group Jan Švehla.
před 16 hhodinami

Odbory pražského letiště vyhlásily stávkovou pohotovost. Obávají se nástupu Lašáka do vedení

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Výroky o zaujatých soudech podrývají důvěru v justici, varuje Pavel

Prezident Petr Pavel varoval před podkopáváním důvěry veřejnosti v demokratické instituce, především v justici. Označovat soudy předem za podjaté, zpolitizované nebo aktivistické podle něj není dobrým signálem pro veřejnost ani pro důvěru v právní stát, řekl na konferenci při příležitosti vydání zprávy Evropské komise právě o právním státu za rok 2025. Vláda v úterý ve vyjádření pro Ústavní soud ke kompetenční žalobě kvůli summitu NATO uvedla, že Pavel jejím podáním učinil krok k rozboření ústavní zvyklosti.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoJak si při natáčení nenechat vyvrtat zub? Reportéři ČT hovořili o investigativní práci

Společně pátrali po nelegálních zubních ordinacích a odhalili i lékařky, které se vydávaly za někoho úplně jiného. Na co všechno se musí reportér připravit, když natáčí se skrytou kamerou a chce někoho přistihnout tak říkajíc při činu? Jak daleko je možné nebo nutné zajít? A kdy už je potřeba jít s pravdou ven a prozradit, že jsme novináři? O zákulisí novinářské práce i okolnostech investigativního natáčení vyprávějí Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek v rozhovoru s kolegyní Janou Neumannovou. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.