Praha - Během jedné listopadové noci roku 1938 nacisté rozkradli, případně zničili židovský majetek a zároveň odvlekli tisíce židovských mužů do koncentračních táborů. V rámci akce, která podle střepů z rozbitých výloh a oken dostala název Křišťálová noc, také lehla popelem spousta synagog nejen v Německu, obsazeném Rakousku, ale i v českém pohraničí. Svět tak poprvé viděl, jak to vypadá, když se některé pasáže z Hitlerova Mein kampfu uvádějí ve skutečnost.
Záminkou k rozpoutání násilí se stal atentát na sekretáře na německém vyslanectví v Paříži Ernsta vom Ratha, kterého 7. listopadu 1938 dvěma výstřely těžce zranil mladý žid Herschel Grünspan. Sedmnáctiletý mladík se mstil za osud své rodiny, která byla v rámci nařízení německé vlády vypovězena, stejně jako dalších 17 tisíc polských Židů, na polské hranice. Nacistická propaganda Grünspanův čin využila k vyostření protižidovských postojů. Představovala atentát jako součást židovského spiknutí proti německému národu, jako pokus Židů o vyvolávání nepřátelství mezi evropskými státy. Všechny německé noviny publikovaly v následujících dnech na prvních stranách nenávistné protižidovské tirády.
Vom Rath 9. listopadu odpoledne zemřel a večer vystoupil ministr říšské propagandy Joseph Goebbels s plamenným protižidovským projevem vyzývajícím k pomstě a protižidovský pogrom byl na světě… Již v noci začaly především jednotky SA vyvolávat protižidovské nepokoje a samy útočit na židovské objekty. A podle střepů z rozbitých výloh a oken dostala akce bezmála poetický název Křišťálová noc. Kromě prakticky celého území Německa zasáhl pogrom v menší míře také nedlouho předtím připojené Rakousko i Německem okupované bývalé české pohraničí.
Některá místa v českém pohraničí, kde nacisté „zasahovali“
Česká Lípa: V noci z 10. na 11. listopadu 1938 vzplála novorománská synagoga z 19. století, hasiči ji na popud obyvatel uhasili a na spáleniště vtrhl dav, který rozkrádal vybavení synagogy. Ráno synagogu opět kdosi zapálil a tentokrát ji požár definitivně zničil. Následně pak českolipský starosta redakci nacistického listu „Stürmer“ oznámil, že dříve silně „požidovštělé“ město bude brzy od Židů očištěno. O několik měsíců později se ve městě objevila ulice s názvem „Stürmergasse“.
Chomutov: Ve městě nejen vypálili místní synagogu, ale také veřejně ponižovali a týrali místní Židy, které právě 10. listopadu 1938 odvedli na náměstí, kde je nutili vykonávat zesměšňující práce. Poté museli odevzdat klíče od svých domovů a nacisté je odvezli až na hranici s protektorátem k městu Louny.
Duchcov: Temným Duchcovem demonstrovalo na pět set lidí za odchod Židů a Čechů. Všechny neněmecké obchody vyplundrovali, zboží zčásti rozkradli a zčásti zničili. Na české i židovské obyvatelstvo čekalo týrání, případně i vazba.
Jablonec nad Nisou: V té době ve městě zůstala už jen malá část bývalé židovské komunity, většina se již uchýlila do blízkého Turnova. Přesto zdejší synagogu nacisté vyrabovali a zapálili. Podařilo se z ní však zachránit svitek Tóry, který se dostal až do amerického Marylandu, kde je vystaven. Dav též strhával vývěsní tabule židovských obchodů a ničil vnitřní zařízení.
Krnov: Místní synagoga byla jednou z těch, které se podařilo zachránit před zničením. Zfanatizovaný dav vyplenil vnitřní vybavení a příslušníci SA se chystali budovu podpálit. Nicméně akci se podařilo pozastavit a budovu posléze hlídali místní četníci, protože „interiér budovy je již politý hořlavou kapalinou“. Ze synagogy ale nakonec vznikla tržnice: zbylý inventář byl zlikvidován, varhany uloženy na neznámém místě, všechny atributy judaismu odstraněny a nad vchodem vyvěšen nápis „Městská tržnice“. Dva ze šesti svitků Tóry se podařilo zachránit, dnes je jeden z nich vystaven v Jeruzalémě.
Liberec: Město se po Mnichovské dohodě stalo hlavním městem nové říšské župy Sudety a sídlem Konrada Henleina, a proto cela řada místních Židů utekla již před „Křišťálovou nocí“. Místní synagoga již byla uzavřena, přesto ji 11. listopadu 1938 v ranních hodinách vypálili. Trosky byly strženy v roce 1939 a na jejím místě vzniklo parkoviště. V současnosti na tomtéž místě stojí moderní Krajská vědecká knihovna, v jejímž rohu se též nachází malá synagoga, jež slouží současné židovské obci v Liberci.
(zdroj: www.holocaust.cz)
