Praha - Po krátké oficiální návštěvě Bratislavy a připomenutí událostí ze srpna 1968 ve společnosti prezidenta Gašparoviče se prezident Václav Klaus vrátil zpět na Pražský hrad, kde svým projevem obohatil vzpomínkové setkání vrcholných politiků a pamětníků. U příležitosti 40. výročí srpnové okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy Klaus připomenul často opomíjenou důležitost srpna 1968 jako skutečného začátku tzv. doby normalizace. V Rothmayerově sále proběhla také osmiminutová projekce autentických záběrů z pražských ulic při osudné noci z 20. na 21. srpna.
Snímek režiséra Jana Němce podává jedno z mála ucelených svědectví o přímém dění v Praze v době okupace. Autorovi se podařilo snímek dostat na území Rakouska, kde sloužil jako důležitý důkaz pražských událostí. Po projekci již předstoupil samotný prezident a ve zhruba čtvrthodinovém výstupu mimojité poopravil všeobecný názor o původci vojenské intervence na naše území. „V oněch srpnových dnech se veřejným majetkem stalo rčení, že nás obsadili Rusové, což není úplně pravda, neboť invazi vedla a hlavní odpovědnost za ni měla sovětská totalitní moc. Obětí komunistického totalitního režimu byly i desetimiliony Rusů,“ prohlásil Klaus v dnešním podvečerním projevu.
Rothmayerův sál hostil politickou elitu země. Kromě mnoha přímých účastníků srpnových událostí si slavnostní akt nenechal ujít premiér Topolánek, předsedové obou parlamentních komor a další politické osobnosti. Prezident v dalších minutách svého projevu zdůraznil osudové dopady 21. srpna pro další vývoj v zemi. Předně poukázal na potvrzení českého „komplexu mnichovanství“. Díky tomu část veřejnosti stále vidí svou vlast jako malou zemi, která je odsouzená k pasivnímu přijímání nabídek a doporučení velmocí, jak vysvětlil Klaus.
Ať jsou příští osmičky číslem, nikoliv mementem
Důležitým pozitivem srpnové okupace je podle prezidenta důkaz, že žádná totalitní forma moci nedokáže přemoci přirozenou touhu společnosti po svobodě. „Důkazem toho je i naše dnešní shromáždění, na němž si jako svobodní občané demokratického státu připomínáme dobu totality jako minulost,“ poznamenal Klaus.
Prezident se domnívá, že úkolem české společnosti nyní je překonat trauma vyplývající ze srpnové okupace v roce 1968. Dobu následné normalizace považuje za umělé udržování systému, který byl ve své podstatě již dávno mrtvý. Připomněl postoj západních velmocí, který byl sice formálně odsuzující, ve skutečnosti však znamenal lhostejnost vyplněnou ctěním úpmluv o sférách vlivu. „Je na nás, abychom se svými každodeními postoji starali o to, aby do naší společné paměti již žádná taková vzpomínka nevstoupila,“ zakončil Klaus svůj projev.
