Praha – Největším neúspěchem politického vývoje v České republice po roce 1989 je vyprázdněnost politických stran. Ve speciálním vydání Hyde Parku ČT24 k 25. výročí listopadových událostí to řekl bývalý prezident Václav Klaus. Za spoluviníka tohoto vývoje označil Václava Havla, který byl podle něj fatálním odpůrcem politického uspořádání.
„My jsme měli jasné strany napravo, nalevo, středové atd., ty přicházely s nějakými ideami. To byla obrovská výhoda, která nám v 90. letech nesmírně pomohla,“ popsal Klaus politické uspořádání, které se podle něj po sametové revoluci podařilo vytvořit poměrně rychle a racionálně. Strany prý tehdy byly dobře ideologicky definované, ale v průběhu minulého desetiletí jsme se dostali do úplně jiného politického světa: „S jistou významností nebo vahou zůstala už jenom jediná politická strana, a to je sociální demokracie, ostatní jsou slaboučké nebo to jsou obchodní organizace, i když nevím, jestli ten název je správný,“ komentoval Václav Klaus otázku jednoho z diváků Hyde Parku, proč se politické strany proměnily organizace obchodující se svým vlivem.
Eroze klasické politiky má u nás podle Klause ještě dvě příčiny. Kromě Havlova vlivu upozornil i na slabost samotných stran: „Já jsem nešťastný z toho, jak se vyvinula ODS v poslední dekádě a že poztrácela svou pozici, to je samozřejmě neštěstí pro naši zemi. Takže druhá věc je, že to byl vnitřní vliv v těch stranách,“ uvedl spolu s vnější příčinou, kterou vidí v tlaku Evropské unie a vlivu Západu, „kdy se opět bojuje za nejrůznější nové ideologie, které v podstatě s těmi standardními pravolevými postoji nemají nic společného,“ přičemž podle bývalého prezidenta rozbíjejí standardní politickou strukturu z definice.
„Opoziční smlouva je jen název, který jsme vymysleli cestou na tiskovou konferenci.“
Mezi třemi vlivy, které Václav Klaus vyzdvihl jako příčiny eroze klasických politických stran v České republice, chybí podle řady politologů i novinářů jeho vlastní produkt. Totiž tzv. opoziční smlouva, kterou v roce 1998 podepsal jako předseda ODS s předsedou vítězné ČSSD Milošem Zemanem. Podle kritiků tato smlouva umrtvila politickou soutěž v zemi a vytvořila skvělé prostředí klientelismu všeho druhu.
„Každá smlouva o vládnutí, která je většinou ve formě koaliční smlouvy, znamená na jistou dobu umrtvení politického souboje, protože vznikne vládní nebo naopak opoziční většina, která na čtyři roky mezi volbami vykolíkuje politický prostor a teď svými hlasy převálcovává zbytek politického spektra. Toto je standardní vývoj,“ reaguje Klaus. Pokud se nepodaří vytvořit většinu tohoto typu, dodal, vznikají nejrůznější menšinové vlády, které jsou v Evropě běžné. „Ty menšinové vlády jsou založeny na jisté dohodě koalice s tou v tu chvíli většinovou opozicí, že za té a té podmínky je nechají vládnout. Férovost je dát jasné podmínky na papír. Opoziční smlouva je jen název, který jsme v tu chvíli vymysleli, když jsme šli na tiskovou konferenci,“ vzpomíná bývalý prezident.
Havel opoziční smlouvu okamžitě kritizoval
Opoziční smlouva ovšem vyvolala vlnu odporu napříč celou společností. Rizika nestandardního smluvního paktu okomentoval i Václav Havel v dokumentu České televize ‒ Vládneme, nerušit. „Já myslím, že sám fakt, že strany s dost rozdílným programem uzavřou koalici, není tak neobvyklý… Problém je v tom, že to nebyla žádná koalice, bylo to spiknutí, abych tak řekl,“ uvedl Havel, který jako prezident opoziční smlouvu kritizoval bezprostředně po jejím ohlášení: „Mám obavu z toho, aby takováto smlouva nevedla k trvalému rozdělení moci ve státě, k pouhému, ale zato trvalému omezení politického pluralismu,“ prohlásil na tiskové konferenci 9. 7. 1998.
Podle Havla se totiž ODS a ČSSD dohodly, „že změní volební systém a ty prcky všechny vyženou a zadruhé se boudou střídat v té vládě, jednou povládne ten, jednou onen, vždyť tam byla klausule v té opoziční smlouvě v tom smyslu, že to tak bude napořád,“ doplnil v dokumentu Vládneme, nerušit k nestandardnosti paktu.
