Velehrad - Kardinál a emeritní arcibiskup pražský Miloslav Vlk dnes při mši na poutním místě Velehradě uvedl, že cyrilometodějský rok je příležitostí hlouběji poznat své duchovní a kulturní kořeny a jejich úzkou souvislost. Největší katolické bohoslužbě konané jako součást Národní pouti, která se na Velehradě u příležitosti svátku slovanských věrozvěstů tradičně pořádá, za slunečného počasí přihlížely na zaplněném nádvoří před bazilikou tisíce lidí. Hlavním celebrantem mše byl kardinál a pražský arcibiskup Dominik Duka. Příští rok uplyne 1150 let od chvíle, kdy přišli věrozvěsti Cyril a Metoděj na Moravu. Na oslavu jubilea už byl pozván i papež.
„T. G. Masaryk říkával, že národy se udržují těmi idejemi, ze kterých se zrodily. Není tedy nemoderní ohlížet se k našim počátkům a ptát se, kdeže ty naše bohaté kořeny dnes jsou. Naopak tato snaha odpovídá velkým současným světovým trendům hledání duchovních hodnot, smyslu života, souvislostí duchovní a civilní sféry,“ uvedl v kázání Vlk.
Misie věrozvěstů se podle Vlka nedá oddělit od jejich práce kulturní a v organizování veřejné a státní správy. Kardinál vzpomněl rok 1985, kdy se na Velehradě slavilo 1100. výročí úmrtí svatého Metoděje a komunistický režim chtěl z oslavy udělat kulturní a státní záležitost a odsunout skutečnost víry a náboženství. „Tehdejší oslava se však vlivem tohoto režimního úsilí obrátila v protikomunistickou manifestaci,“ připomněl Vlk.
Vlk: Příchod Cyrila a Metoděje byl dar z nebes
Víru a duchovní hodnoty proto nelze ani v dnešních dnech oddělovat od kultury a veřejného života „bez nebezpečí, že veřejný život bude zmrzačen a podlomen, jak jsme toho svědky právě dnes“, řekl Vlk.
Jubilejní rok svatého Cyrila a Metoděje se podle kardinála týká nejen všech křesťanů naší vlasti, ale celého národa, bez rozdílu názorového přesvědčení. Příchodem věrozvěstů „vstoupil náš národ do Evropy“. „Mnohé evropské národy jsme tehdy předčili, poněvadž jsme dostali nejen písmo jako důležitou podmínku rozvoje písemné kultury, ale byla tu k dispozici i řada knih, především liturgických knih, ve srozumitelném slovanském jazyce vysoké literární úrovně, kterou odborníci obdivují dodnes,“ uvedl kardinál s tím, že svatí Cyril a Metoděj byli tehdy zřejmě nejvzdělanějšími lidmi Východu a dostat je byl dar z nebes.
Poutníky a návštěvníky bohoslužby potrápily vysoké teploty a ostré slunce. Členové Maltézské pomoci, kteří při cyrilometodějských slavnostech tradičně zajišťují zdravotní péči, ošetřili asi 30 lidí. Většinou šlo o kolapsy a nevolnosti z horka. Žádný vážný případ se ale při nemusel řešit, nebyla přivolaná ani záchranná služba. Letošní ročník Dnů lidí dobré vůle, které vyvrcholily právě bohoslužbou, navštívilo podle organizátorů třicet tisíc lidí.
Odkaz slovanských věrozvěstů si připomíná celá země. Jejich křesťanská mise položila ve druhé polovině 9. století na Moravě základy vzniku českého státu. Na Moravu přišli z Byzance na pozvání knížete Rostislava. Přeložili biblické a liturgické texty do srozumitelné řeči a upravili pro slovanskou řeč písmo, vytvořili světský a církevní zákoník a dali mnoho podnětů pro zpěv, ikonografii a kazatelskou činnost i pro politiku, diplomacii a hospodářství. Cyril zemřel v roce 869 v Římě, Metoděj, který pokřtil českého knížete Bořivoje, zemřel roku 885 a byl pohřben na velkomoravském Velehradě.
