Praha - Jedličkův ústav na pražském Vyšehradě slaví 95 let své existence. V roce 1913 jej založil pražský chirurg Rudolf Jedlička. Zařízení pečuje o tělesně postižené děti a poskytuje jim nejen rehabilitační péči, ale i vzdělání. Zahrnuje mateřskou, základní a několik typů středních škol.
Jedličkův ústav vznikl v malém domku na pražském Vyšehradě 1. dubna 1913 jako neobyčejně moderní pedagogicko-zdravotnicko-sociální zařízení. Založil jej a čtyřicet let provozoval Spolek pro léčbu a výchovu rachitiků a mrzáků v Praze, jeho předsedou byl právě chirurg Rudolf Jedlička. Cílem bylo vychovat z mrzáků žebrajících o almužnu plátce daní. „Rozjezd ústavu startoval na programu integrace vojáků, kteří přicházeli z front, a armáda měla zájem, aby se vrátili na frontu, nebo aby měli v zázemí vlastní umístění,“ vysvětlil okolnosti vzniku Jan Pfeiffer z kliniky rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty Karlovy Univerzity.
Zřizovací spolek zaniknul s koncem druhé světové války a ústav přešel pod státní správu. Komunistické zřízení se snažilo o to, aby chovanci nebyli příliš na očích, a proto trávili většinu času v ústavu. To podnítilo ústav k rozšiřování nabídky způsobu využití volného času, populární dodnes zůstávají ortoepické dílny. Během existence ústavu se několikrát objevily neúspěšně snahy postavit mu novou budovu na kraji Prahy a přesunout chráněnce sem.
Jedličkův ústav nyní zahrnuje mateřskou, základní a několika typů středních škol. Dohromady je navštěvuje zhruba 200 dětí po dětské mozkové obrně nebo úrazech. K dispozici mají rehabilitační péči i bytování. „Vnímáme se jako kvalitní zařízení, které ve speciálních podmínkách připravuje děti pro to, aby se co nejlépe zařadili do běžného prostředí. Pořádnou přípravou ve speciální škole směřujeme k jejich skutečné integraci,“ informoval ředitel Jedličkova ústavu a jeho škol Jan Pičman.
Péče o zdravotně postižené se podle rady ústavu sice celkově zlepšuje, další integraci chovanců ale stále brzdí například chybějící systém ucelené rehabilitace, tedy provázání výchovy od předškolního věku po plnoletost. „Ve středoevropském prostoru je tento systém zcela běžný. Je to vlastně návaznost od zdravotní péče až po najití zaměstnání nebo úpravy bytů,“ doplnil Václav Krása z Národní rady osob se zdravotním postižením.
Výročí ústavu si chtějí připomenout chráněnci i vedení. Devadesát pět let od založení Jedličkova ústavu sice uplynulo již 1. dubna, hlavní oslavy začnou na Vyšehradě až zítra.
