Mnoho turistů vyráží na dovolenou do exotických destinací, očkování však někteří nechávají na poslední chvíli. Podle odborníků z očkovacích center tak přichází část cestovatelů s žádostí o očkování pozdě, už se jim totiž nestihne vytvořit potřebná imunita. Lékaři proto doporučují konkrétní očkování do konkrétních zemí vždy předem prodiskutovat s očkovacím centrem.
Jedete na dovolenou za exotikou? Pozor na termíny, na očkování je nutné myslet několik týdnů předem
Lékař Milan Trojánek: Před dovolenou v exotických zemích se vyplatí navštívit i praktika (zdroj: ČT24)
Pozdní žádosti o očkování zaznamenávají každoročně na infekčních odděleních velkých nemocnic. „Velmi často se nám stává, že lidé přicházejí například týden před odletem a chtějí naočkovat. Přitom u základního očkování, jako je žloutenka typu A, jsou potřeba dva týdny, kdy imunita stihne vzniknout,“ uvádí lékařka Zarina Karimová z očkovacího centra Nemocnice Na Bulovce.
Některé vakcíny může pacient dostat i v jeden den. „Na břišní tyfus a žloutenku typu A se mohou pacientovi aplikovat i dvě vakcíny najednou. Imunita vzniká do čtrnácti dnů,“ uvádí Martin Tulach z infekčního oddělení Fakultní nemocnice v Motole.
U některých nemocí je potřeba i šest týdnů
„Problém je u speciálnějších očkování jako japonská encefalitida, meningokoky nebo vzteklina. Tam je skutečně potřeba přijít alespoň pět až šest týdnů předem,“ říká Karimová. „Pacienti to někdy neodhadnou a pak zkoušejí, jestli by to třeba ještě nebylo možné stihnout,“ doplňuje.
Doporučená očkování před dovolenou v zahraničí
V takové situaci je podle lékařky optimální pacienta seznámit s dopady. Na jeho vlastním uvážení pak zůstává, jestli očkování chce přesto podstoupit. „Pacienta neodmítám, ale týden před odletem mu vysvětlím, že imunita například vůči žluté zimnici už prostě nestihne vzniknout. Pokud ale někteří odjíždějí na šest měsíců, pak očkování raději podstoupí, i s rizikem, že první týdny ještě nebudou chráněni,“ dodává.
Očkování proti žluté zimnici je povinné při cestách do Afriky a Střední a Jižní Ameriky. „Například u žluté zimnice, která se těchto oblastí týká, je důležité vakcínu aplikovat alespoň měsíc předem,“ doplňuje Petr Husa, přednosta kliniky infekčních chorob z Fakultní nemocnice v Brně.
Nejvíce si přivážíme průjmy
Počet nemocí dovezených ze zahraničí loni meziročně vzrostl. Zatímco v roce 2016 šlo o 1136, v loňském roce se jednalo o 1219 případů. Nejčastěji lékaři zaznamenávali případy kampylobakteriózy, což je typ průjmového onemocnění.
V roce 2016 si nemoc přivezlo 267 turistů, loni už 322. Nárůst zaznamenali lékaři také u salmonelózy, kterou v roce 2016 jako nechtěný suvenýr dovezlo 192 lidí, loni celkem 275 lidí. A žloutenku typu A si za rok 2016 přivezlo ze zahraničí 28 lidí, loni o pět lidí více, tedy 33.
Naopak meziroční pokles byl zaznamenán v případě horečky dengue. Podle Státního zdravotního ústavu si ji předloni přivezlo 124 lidí a v minulém roce jen 54 lidí. „Horečka dengue patří mezi jednu z těch častějších nemocí, se kterou se k nám pacienti ze zahraničí vracejí. Bohužel se ale proti ní nedá očkovat ani chránit jinak, než repelentem,“ doplňuje Karimová. Stejný případ je malárie, s níž se v roce 2016 z ciziny vrátilo 38 turistů, v loňském roce jen 27.
Bylo by chybné si myslet, že cestovní poradenství je čistě a pouze očkování. Víme, že celá řada zdravotních rizik spojených s cestou nemusí být pouze vakcínami preventabilní. A taková ta racionální konzultace by měla zahrnout i ostatní rizika, třeba jak se vypořádat s cestovatelskými průjmy, jak se bránit třeba nákazám přenášeným komáry.